Erik Best: Spojené státy s českým prezidentem už nějak nepočítají. To je ale opravdu drastické

Jak jinak si vysvětlit návštěvu prezidenta na oslavách 70. výročí od konce 2. světové války v Moskvě. „Prezident tam demonstrativně přijel s tím, že je svérázný, má své názory a chová se tak, jak sám chce,“ říká Erik Best.

Největší problém našeho prezidenta prý je, že svůj, třeba i odlišný názor, má říct každý člen EU nebo NATO v rámci vnitřních struktur. „Zeman má ale svůj názor a vše dělá proti těmto strukturám. Asi by mu navíc nikdo v EU neřekl, že nemá do Moskvy jezdit.“

Postoj Německa? Trochu jiné kafe

Gesto Miloše Zemana bude mít jen krátkodobý dopad. Jeho chování už dávno překrylo následné setkání ministrů zahraničí Ruska a USA. Nebo návštěva Angely Merkelové.

To, že uctít vzpomínku na padlé přijela i německá kancléřka, vypadalo úplně jinak. „Nejenže přijela až v neděli, tedy následující den, ale musela taky jednoznačně vyjádřit skutečnost, že Německo válku prohrálo. A dát najevo, kdo je vítěz,“ říká novinář.

„Jánabráchovská“ politika

Podle oficiálního zdůvodnění měla mít návštěva českého prezidenta v Moskvě hlavně ekonomický podtext. „Je ale otázka, jestli tam prezident prováděl ekonomickou diplomacii, aby pomohl Česku, nebo ´jánabrachovskou´ politiku s podporou svých kumpánů a dalších společností, které ho podporují.“

Čtěte také

Amerika se Zemanem nepočítá

Erika Besta zaujalo i nedávné prohlášení amerického velvyslance v Česku Andrewa Schapira. Podle něj Spojené státy s naším prezidentem tak nějak už nepočítají.

Erik BestAndrew Schapiro řekl, že mezi tři hlavní postavy české zahraniční politiky počítá i Andreje Babiše. A když se nad tím zamyslíte, tak ostatní dva jsou premiér Sobotka a ministr zahraničí Zaorálek. Přitom by tam logicky patřila hlava státu. Někdo holt musí z kola ven.

Je to prý důsledek vztahů mezi Zemanem a USA. Americký velvyslanec jednoznačně musí říkat to, co chce jeho šéf. A když jde český prezident proti Americe, tak velvyslanec musí hledat cestu, jak to světu sdělit.

Drastické řešení

Novinář ale tento americký krok odsuzuje a považuje ho za drastický. „Není možné takto diskvalifikovat hlavu státu. Je to způsob, jak na něj vyvíjet neustálý tlak. Myslím ale, že to není dobrý postoj. Amerika by si ho neměla dovolovat,“ dodává.

Prezident Miloš Zeman|foto: ČTK, Michal Krumphanzl,ČTK

Podobně to dnes ale dělají i jinde. Posední skandál kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové odhalil něco podobného. Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.