Ekonomka Švihlíková: Co si nevybojujeme, to mít nebudeme. Ve Francii a v Německu to na rozdíl od nás dobře vědí

Doprava po celém Německu se v pondělí zastavila kvůli čtyřiadvacetihodinové stávce za vyšší mzdy. Stávku svolaly odborový svaz Verdi a odborový svaz pro pracovníky na železnici EVG. Podle Verdi má nárůst mezd činit minimálně 10,5 %, EVG požaduje zvýšení mezd o 12 %.

„V Německu je inflace sice podstatně nižší než u nás, historicky je to ale obrovské téma. Zkušenost s výmarskou hyperinflací je totiž stále živá, proto německé obyvatelstvo reaguje na jakoukoli proinflační politiku výrazně silněji, než je tomu jinde v Evropě,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Silné německé odbory

Druhá věc, která z německé situace vyčnívá, je podle Švihlíkové síla německých odborů. „Odborová organizovanost je v Německu silná i proto, že v Německu dlouho nebyl institut minimální mzdy. Mzdové vyjednávání bylo mezi odborovými svazy, které mají historicky velmi silnou pozici. Dokážou držet při sobě a synchronizovat své akce, což zesiluje jejich vliv a dopad na ekonomiku.“

Současná stávka v Německu, která je největší akcí tohoto typu za poslední desetiletí, ukazuje ale hlavně na to, jak vážně situaci odbory vnímají. „Je to ale i test, jak dobře jsou odbory schopny takovou masovou akci zorganizovat. Organizačně to není vůbec nic jednoduchého. Výsledkem bude zřejmě to, že odbory ve svém tlaku částečně uspějí. A bezesporu mají v rukávu ještě nějaké další kroky.“

Folklór ve Francii

Desáté kolo stávek má za sebou i Francie. Hlavním tématem je chystané prodloužení věku odchodu do důchodu o dva roky z 62 let na 64 let. Podle vlády Emmanuela Macrona je důchodová reforma nezbytná, jinak hrozí krach celého penzijního systému.

Čtěte také

Adam Černý: Francouzi vyšli do ulic. Trápí je drahota, důchodová reforma i vyschlé benzinky

„Stávky ve Francii se prezentují jako určitý folklór. Není to ale samo sebou. Na příkladu Francie vidíme, že se stávky mohou týkat až milionů lidí a mají celostátní dopad. I tady fungují velmi silné odbory, které spolupracují a které se těší velké podpoře veřejnosti. Do akcí se zapojují studenti, pedagogové, mezi svazy funguje solidarita, za svými cíli si jdou poměrně razantně,“ popisuje Švihlíková.

Podle ní pracovníci ve Francii zkrátka velmi dobře vědí, že co si nevybojují, to mít nebudou. „Nespoléhají se na to, že by se někdo z politické sféry postavil za jejich zájmy. Jiná cesta by samozřejmě byla možná, kdyby na politické straně existovala schopnost o palčivých tématech otevřeně jednat. Macron ale chtěl legislativní proces obejít a prosadit věc dekretem. V tomto kontextu si proto myslím, že je dobře, že si lidé stojí za svými zájmy, a že tu ještě máme národy, které jsou ochotny se za svůj zájem společně zorganizovat. Nám toto bohužel zoufale chybí.“