Ekonomka Nerudová: Požadavek Bruselu na odstranění možného střetu zájmů Andreje Babiše je naprosto oprávněný a logický
Evropská komise schválila český národní plán obnovy. Česká republika by mohla ze speciálního krizového fondu obnovy pro restart po koronaviru dostat zhruba 180 mld. korun nevratných dotací. Má to ale jednu podmínku. České úřady musejí zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
Při nakládání s veřejnými penězi musejí členské státy vyloučit korupci a střet zájmů. Podle ministra Havlíčka proto nejde o nic mimořádného, je to jen jeden ze 109 požadavků. To však rozporuje rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Čtěte také
„Já se tedy naopak domnívám, že o věc mimořádnou jde. Ve srovnání s národními plány obnovy ostatních členských zemí je odstavec o korupci u nás trojnásobně dlouhý.“
„Zároveň to vnímám jako věc velmi oprávněnou. Je potřeba si uvědomit, že jde o peníze všech daňových poplatníků v EU. Takže je logické, že ostatní členské státy chtějí mít prostřednictvím EU kontrolu nad tím, jakým způsobem jsou peníze čerpány a zda nejsou zneužívány.“
Efektivně využít
Podle ekonomky jde sice o nevratnou dotaci, málo se ale hovoří o tom, že to jsou dluhové peníze. Proto je tedy mimořádně důležité, aby byly využity efektivně.
„Národní plán obnovy je společný evropský dluh, který z části bude splacen emisí společných evropských dluhopisů, která už je na trhu. Z části také bude splácen z výnosů nové daně, kterou Evropská unie hodlá zavést zhruba do dvou let.“
Celková strategie?
Národní plán obnovy stojí na šesti základních pilířích. Do ochrany klimatu bude Česká republika směřovat zhruba 42 % z celkové alokace, do digitalizace 22 %. Tedy o něco málo více, než byly minimální požadavky EU.
Čtěte také
„Z mého pohledu je současná podoba plánu obnovy velký posun. Na druhé straně je rozsekán na celou řadu mikroprojektů a je trochu škoda, že je jen velmi málo viditelná celková strategie. To, jak všechny drobné projekty mají přispět ke zvýšení hospodářského růstu České republiky.“
Od montovny k výzkumu
Přestože podle ekonomky chybí celkové zastřešení a jasně řečená vize, kde chce Česká republika po ukončení financování z plánu obnovy být, směr k oživení se přesto rýsuje. Co by tedy mělo být tím hlavním restartem české ekonomiky?
„Většina ekonomů hovoří dlouhodobě o tom, že naše ekonomika potřebuje projít transformací směrem k zelené ekonomice a ke znalostní ekonomice. Potřebujeme posunout ekonomiku od ekonomiky levné práce k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Posunout se od montovny k ekonomice, která má výzkum, vývoj a produkuje výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ uzavírá Danuše Nerudová.
Další témata rozhovoru: efektivita národního plánu obnovy; postoj České republiky k zelené; digitální transformace; negativní konsekvence příliš nízké nezaměstnanosti; důchodová reforma a předčasné důchody.
Související
-
Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci
Do roku 2026 bude Česko čerpat téměř 200 miliard korun z evropského fondu pro obnovu a modernizaci ekonomiky. Co všechno se skrývá v seznamu projektů a to může proměnit život v Česku?
-
Kateřina Šafaříková: Nejtěžší témata z klimatické dohody vyjdou na české předsednictví v Radě EU
Za necelý rok převezme po Francii předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika. A podle redaktorky časopisu Respekt Kateřiny Šafaříkové ji čekají nelehká témata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.