Ekonomka Matesová: Báb al-Mandab jako druhý Hormuz? Blokování úžin se stává standardním nástrojem hybridní války

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa upustila od další eskalace konfliktu s Íránem. Trhy na to včera reagovaly poklesem cen ropy, a to v naději na obnovení diplomatických jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Doprava Hormuzským průlivem nicméně zůstává ochromená.

„V současné době vládne Hormuzském průlivu strach – strach pojišťoven, které nepojistí lodě, které by tudy proplouvaly, protože existuje oprávněný strach, že je zasáhne nějaká střela ze strany Íránu,“ komentuje ekonomka Jana Matesová.

Pro Írán je podle ní částečná kontrola nad Hormuzských průlivem základním esem ve vyjednávání o jaderném programu a programu balistických střel. Nedá se proto očekávat, že s ohrožováním provozu v průlivu skončí.

Poplatky a mezinárodní právo

Ekonomka tvrdí, že probíhající jednání mezi Íránem a Ománem v tomto kontextu představuje poměrně optimistickou variantu. A to i navzdory slovům prezidenta Trumpa o tom, že srovná Omán se zemí, bude-li země souhlasit s poplatky za plavbu Hormuzským průlivem.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Kraus: Mírová dohoda mezi Íránem a USA je návratem do stavu před válkou. Írán zvítězil 3:0

„Mezinárodní právo o provozu na volných mořích, jehož signatářem mimochodem nejsou ani Spojené státy, ani Írán, říká, že v území něco málo přes 20 kilometrů od každého pobřeží suverénního státu patří vody do teritoriálních vod té země a může si tam dělat cokoliv – včetně, a to i ta mezinárodní konvence říká, účtování poplatků,“ vysvětluje Matesová.

Zdůrazňuje, že pokud se nyní Omán a Írán, jimž patří vody v nejužším místě Hormuzského průlivu, domlouvají na inkasování poplatků, odpovídá to mezinárodnímu právu. „Ten strach, který mají dopravci, plyne z toho, že takových míst na světě máme více. Bospor a Dardanely, samozřejmě Gibraltar a také Malacký průliv, kterým proplouvá zdaleka nejvíc světového obchodu,“ dodává ekonomka.

Nástroj hybridní války

Pozornost se od 28. února soustřeďuje zejména na dění v Hormuzském průlivu. Napětí se ale přesunulo i k průlivu Báb al-Mandab, kde Íránem podporovaní Húsíové zaútočili na saúdskoarabské tankery.

Čtěte také

Bezpečnostní expert Michal Smetana: Důvěra ve Spojené státy eroduje. Evropě nezbývá než budovat vlastní vojenské kapacity

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘ Bylo jasné, že blokování úžin se stane standardním nástrojem hybridní války. A Báb al-Mandab krátce nato přišel,“ poznamenává Matesová.

Světová ekonomika se podle ní stavu věcí musí přizpůsobit, protože podobných útoků bude s největší pravděpodobností přibývat. „Musíme se přizpůsobit, být méně zranitelní uvnitř jednotlivých ekonomik i v dopravních cestách, dobře si hlídat klíčová ložiska, klíčové kabelové cesty, dobře si hlídat energetickou síť… Nesmíme se toho bát. To je prostě stav, ve kterém teď žijeme,“ uzavírá.