Ekonomka Jana Matesová: Schodek 389 miliard je neobhajitelný. Stát si bude půjčovat přes miliardu denně

„Z výše schodku jsem byla šokovaná. Vysoký deficit jsme čekali, ale pod třemi procenty HDP, jak má vláda v programovém prohlášení a jak původně opakovaně říkal premiér,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Jana Matesová.

Čtěte také

Ekonom Lukáš Kovanda: Rozvolnění rozpočtových pravidel je bianko šek. Zásadní konsolidaci od vlády nečekám

Situaci podle ní změnilo přehlasování prezidentského veta novely rozpočtových pravidel. „Došlo k velkému rozvolnění. Některé položky teď v rozpočtu, který vidíme, nejsou uváděny, nicméně stát si na ně stejně musí půjčit. Z hlediska finančních trhů i ekonomů je to tedy úplně jedno.“

Skutečný schodek je tak podle Matesové výrazně nad třemi procenty HDP a zdá se, že přesahuje i 3,5 procenta. „Je to obrovský rozpočet. Stát si bude půjčovat miliardu a 66 milionů každý den.“

Půjčka na běžný provoz

Navržený schodek podle Matesové obhajitelný není. „I v domácnosti si můžeme vymyslet, co bychom ještě chtěli. Máme byt, chtěli bychom domeček, máme domeček, chtěli bychom větší. Ale musíme na to mít.“

Stát si přitom podle ní v navrženém rozpočtu půjčuje i na běžný provoz. „Domácnostem vždycky říkáme: ,Nepůjčujte si na dovolenou ani na běžný provoz, na to si musíte vydělat. Půjčujte si jen na to, co vám v budoucnosti přinese lepší výdělky nebo díky čemu budou vaše děti vzdělanější.‘ A stát dělá přesně tuto chybu.“

Navržený deficit podle Matesové zvýší státní dluh během jediného roku o více než deset procent. „To je v prosperující ekonomice nepředstavitelné. Nevrátí se to ekonomickým růstem, ne v příštích deseti nebo dvaceti letech. Jedině by se to mohlo umazat velmi vysokou inflací.“

Dluh se růstem neumaže

Vysoký schodek vláda obhajuje mimo jiné masivními investicemi, které mají pomoci nastartovat ekonomiku. Ani tento argument ale podle Matesové neobstojí. Samo ministerstvo financí podle ní počítá s tím, že i u výdajů s nejvyšší návratností se z jedné vynaložené koruny vrátí do české ekonomiky jen sedmdesát haléřů.

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls k rozpočtové bitvě: I jednotky miliard jsou peníze. Potřebujeme ale desítky

„Růst to nezpůsobí. Česká ekonomika nemůže dlouhodobě růst rychleji, než za kolik si půjčuje. To se může stát v nějakém jednom roce, ale ne dlouhodobě. Dluh se růstem neumaže,“ upozorňuje.

Na čem by tedy měl stát budoucí růst? Matesová vidí prostor především ve změnách podnikatelského prostředí. „Vláda má návrh změn podnikatelského prostředí 2.0, který je velmi dobrý. Opravuje zákony, může velmi podnítit růst a nemusí stát skoro nic nebo velmi málo,“ uzavírá.