Ekonomka Jana Matesová: Otevření Hormuzského průlivu nebude rychlé. Mezi memorandem a dohodou mohou uplynout roky

Donald Trump na summitu G7 uvedl, že jednání s Íránem vstupují do další fáze. Jednat by se nyní mělo o íránském jaderném programu a izraelských útocích v Libanonu. „Je skutečně potřeba, aby k otevření Hormuzského průlivu došlo co nejdříve. Nicméně takových prohlášení jsme za posledních patnáct týdnů slyšeli už mnoho. Donald Trump měl kulaté narozeniny a potřeboval k nim něco oznámit, proto řekl, že Írán nesmí mít jaderné zbraně, jinak zažije peklo. Jde však o prohlášení k jeho voličům, k nikomu jinému,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Jana Matesová.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Kraus: Mírová dohoda mezi Íránem a USA je návratem do stavu před válkou. Írán zvítězil 3:0

Od memoranda, tedy úmyslu dohodnout se, ke skutečné dohodě vede podle ní ještě dlouhá cesta. Připomíná, že v případě předchozí smlouvy mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu a částečném uvolnění sankcí, na níž se podílely také Velká Británie, Francie, Rusko a Německo, uplynulo mezi memorandem a podpisem dohody dvacet měsíců.

„A dalších šest a půl měsíce trvalo, než smlouva nabyla účinnosti, protože parlamenty jednotlivých zemí ji musely ratifikovat. Tedy více než dva roky. Nečekejme tedy, že po šedesáti dnech teď bude něco jinak.“

Obnovení plavby v nedohlednu

Rychlého obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu se tak zřejmě nedočkáme. Podle ekonomky totiž nejde jen o dohodu mezi USA a Íránem. „V nejužší části průlivu nevedou mezinárodní vody, ale teritoriální vody Íránu a Ománu. Do případného řešení tak bude muset být zapojen i Omán. Teď tam ale není.“

Další komplikací jsou pravidla plavby a poplatky za průjezd. „Zatímco Spojené státy požadují volný průjezd bez poplatků, Írán tvrdí, že poplatky jsou součástí memoranda.“

Otevření průlivu je navíc jen jedním z bodů širšího vyjednávání. „Řešit se teď bude íránský jaderný program a požadavek Teheránu, aby byly zastaveny izraelské operace proti Hizballáhu v Libanonu.“

Ropa, čipy, hnojiva

Podle analytiků nemělo být krátkodobé uzavření Hormuzského průlivu fatálním problémem. Po třech měsících už ale podle Matesové začínají být negativní dopady patrné. „V Evropě zatím nevidíme všechny důsledky. Nejde jen o pohonné hmoty nebo zničené rafinerie. Problémy se týkají také helia, které je nezbytné při výrobě čipů a jehož významná část světové produkce pochází z Perského zálivu.“

Čtěte také

Politoložka Martínková: Jaderná hrozba je politická záminka, na kterou Američané slyší. Nejsilnější zbraní Íránu je Hormuzský průliv

Nižší kapacity se týkají jak nejmodernějších čipů z Tchaj-wanu a Jižní Koreje, tak běžnějších součástek vyráběných například v Číně nebo Malajsii, které využívá automobilový průmysl. Čipy jsou přitom součástí prakticky všech moderních technologií – od domácích spotřebičů a telefonů přes automobily až po drony a satelity.

Další problém představují hnojiva, která se vyrábějí ze zemního plynu. „Ceny hnojiv na světových trzích už vzrostly o více než 60 procent. Dopady se zatím projevují na jižní polokouli, postupně se ale mohou promítnout i do cen potravin v Evropě,“ upozorňuje Matesová.

Dopady se podle ní mohou projevit také v těžbě surovin pro baterie a elektroniku. „Řada těchto materiálů, například kobalt, se v Africe těží za využití chemických látek dovážených právě z oblasti Perského zálivu,“ dodává.