Ekonomika jde v izraelských volbách mírně stranou, hlavní je bezpečnost

10. únor 2009
Zblízka

Finanční skandály přinutily izraelského premiéra Ehuda Olmerta k demisi. Pád jeho vlády zase vyvolal nutnost vypsat předčasné parlamentní volby. Nové vedení židovského státu vybírají Izraelci právě dnes. Třetina z nich žije v chudobě a sociální otázky patří v zemi k nejvíce přetřásaným tématům. Voliči se dnes přesto rozhodují podle něčeho jiného.

Vybrat, s kým se vydám do ulic na předvolební kampaň, nebylo jednoduché. Do dnešního boje se přihlásilo 34 uskupení. Asi nejširší paletu argumentů jsem nakonec zaznamenal na mítinku Strany práce. Straně vedené ministrem obrany Ehudem Barakem průzkumy připisují třetí nebo čtvrtou příčku.

Proč by jí měli Izraelci dávat hlasy, ptám se dlouholeté levicové poslankyně Colette Avitalové. "Strana práce usiluje o zajištění bezpečnosti státu a zároveň se snaží dosáhnout míru s Palestinci. Kromě toho: jako sociální demokraté nevnímáme pouze bezpečnostní otázky, ale také ekonomické a sociální potřeby Izraelců. Máme tradici udržovat tyto dvě věci v rovnováze," uvedla.

Asi není náhodou, že s tímto přístupem nemá Strana práce na vítězství šanci. Politolog Hebrejské univerzity Gideon Rahat totiž říká: "V Izraeli je hlavním tématem, které určuje výsledek voleb, bezpečnost státu. Tedy mírový proces, vztahy s Palestinci a s arabskými státy. V některých volbách jde i o sociální otázky a hospodářství. Nedávná operace v Gaze ale tohle odsunula do pozadí."

Aktivisté Strany práce se také dostávají do slovních potyček s lidmi, pro které jsou ekonomické otázky anebo smiřování s Palestinci druhořadou věcí. Tak jako pro třicetiletého herce Davida: "Každý Žid na světě a zejména v Izraeli se narodil v ohrožení života, jako by měl pistoli u hlavy. Nejdřív nás chtěl vyhubit Hitler, teď zase Írán a Palestinci. Většina lidí si to ale nepřipouští a hlavu do písku strkají i tyhle velké strany. Budu proto volit lidi, kteří se k těmto hrozbám stavějí čelem, Národní jednotu."

Tito židovští radikálové stále věří ve Velký Izrael a za jeho součást považují třeba i palestinská území. A co by udělali s tamními arabskými obyvateli? "Dobyli jsme to v obranných válkách a je to odvěká židovská vlast, o tom není sporu. Problém je, že je tam fůra cizinců, pro které je potřeba najít nějaké jiné místo, třeba Jordánsko," vysvětlil.

Zatímco Národní jednota posbírá jen pár mandátů, za štiku voleb je považován Avigdor Lieberman se stranou Jisrael bejtejnu. A ten čeří vodu rovněž ostrými arabskými výpady. Politolog Rahat říká: "Jako Žid nemám rád pravicové extremisty, i když se tváří, že jsou na mé straně. Je to nebezpečné, ale tady zároveň pochopitelné. Jsme v konfliktu s Palestinci, Izraelci mají strach, a tak je Lieberman umí oslovit. Mimochodem, v Evropě lidé také volí extrémní pravici, a to nejsou pod žádnou teroristickou hrozbou."

Někdo říká, že je to mentalitou Izraelců, někdo to připisuje nepřátelskému okolí židovského státu. Voliči dnes každopádně opět vyberou toho, kdo umí nejlépe válčit, anebo o obraně země alespoň dobře mluvit.

Spustit audio