Ekonom Vít Hradil: Vedra mohou Česko stát miliardy. Škody odpovídají menší až střední povodni

„Hranice pro produktivitu práce je čtyřicet stupňů Celsia. V některých konkrétních profesích a momentech můžeme podávat horší pracovní výkon. To může znamenat zmetkovost, nedodělky nebo vyšší nemocnost, zdravotní problémy a následně i větší absenci,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonom Vít Hradil.

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Sucho pozorujeme celý rok. Nadcházející vlna veder nás posune k hodnotám z roku 2018

Roli podle něj hraje také zvýšené spotřeba energie, kterou firmy potřebují na chlazení pracovišť. To všechno dohromady působí na ekonomiku negativně.

„I přesto je to ale stále ještě z makroekonomického pohledu relativně snesitelné. Systémová selhání typu, že se přestane chladit jaderná elektrárna nebo že klesne průtok v řece, která funguje jako logistická tepna, se nám zatím vyhýbají. I tak ale letošní horka mohou českou ekonomiku připravit o vyšší jednotky až nižší desítky miliard korun.“

Škody jako při menší povodni

Podle Hradila jsou takové škody srovnatelné s následky menší až střední povodně. „Kdyby byla taková vedra vzácná jako povodně, které zažíváme jednou za čtyři až pět let, dalo by se nad tím mávnout rukou. Pokud by se ale vedra stala pravidelným fenoménem a strukturální změnou, bylo by to vážné,“ říká.

Čtěte také

Biolog Storch: Pokud se tropická vedra stanou normou, ani zeleň nám nepomůže

Ekonomické škody by se navíc zvyšovaly, pokud by vedra zasahovala i jiné než letní měsíce. „Teď jsme zvyklí, že vedra panují v červenci a srpnu, kdy má spousta firem celozávodní dovolenou a mnoho lidí si vybírá vlastní dovolenou. Nechci říkat, že to nevadí, ekonomika je ale nastavena na prázdninový režim. V momentě, kdy by se to začalo rozlézat do normálních produktivních měsíců, ekonomické škody by dál rostly.“

Dopady by navíc mohly zesílit kvůli ekonomické provázanosti Česka s okolními státy, které rovněž čelí škodám způsobeným vedry. Problém navíc podle Hradila není lineární.

„Pokud by měla teplota stoupat dál, každý další stupeň je větší problém, než byl stupeň předtím. Jedna věc je, když se vám oteplí z 30 na 31, kdy může dojít třeba ke zhoršení produktivity. Něco jiného ale je, když se dostanete z 38 na 39 stupňů. Tam už nastávají problémy s materiály, které začínají selhávat, a i pro lidský organismus to už začíná být neúnosné.“

Schopnost adaptace

Vedra jsou tak podle Hradila otázkou adaptace. „Některé průmyslové podniky se dokážou přizpůsobit izolacemi nebo klimatizacemi. Jsou ale oblasti – třeba zemědělství –, kde to prakticky řešit nejde. Tam pak zbývá sahat k úpravám režimu práce. Třeba jindy dělat přestávky, jindy začínat nebo končit.“

Ani taková opatření ale nejsou bez ekonomických dopadů. „V momentě, kdy vás to nutí hýbat s pracovním režimem, znamená to, že ho posouváte někam, kde není optimální. A to už se dá zase vyčíslit jako ekonomická škoda,“ uzavírá Vít Hradil.