Ekonom Richard Hindls: Brexit byl příliš jednoduchou odpovědí na velmi složitý problém. Británie odchodem spíše ztratila
Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.
Názory na brexit se ani 10 let po referendu nesjednotily. Podle ekonoma Richarda Hindlse ale realitě neodpovídá názor, že šlo o apokalyptickou chybu, ani přesvědčení, že to byl jednoznačně správný krok.
„Pravda je někde uprostřed. Čísla nicméně naznačují, že Británie svým odchodem z Evropské unie spíše ztratila a očekávání se zcela nenaplnila,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Za největší poučení považuje Hindls skutečnost, že o mimořádně složité otázce rozhodovala příliš jednoduchá referendová otázka. „Referendum skončilo velmi těsným výsledkem. Jinak hlasovaly metropole a jinak venkov. Vysvětlit tak složitý problém téměř 70 milionům obyvatel je nesmírně obtížné.“
Ekonomika ztratila, migrace neklesla
Podle různých odhadů by byl britský hrubý domácí produkt dnes o 5–10 % vyšší, kdyby země v Evropské unii zůstala. Nenaplnila se ani očekávání, že brexit podpoří hospodářský růst, omezí dopady evropské legislativy nebo sníží migraci.
Čtěte také
„Británie očekávala, že se osvobodí od evropské legislativy a bude se lépe bránit migračním tlakům. Výsledky jsou ale jiné. Země ztratila část obchodních vazeb s Evropskou unií, hůře čelí změnám v mezinárodní ekonomice a problém migrace nezmizel,“ shrnuje Hindls.
Zatímco před brexitem přicházeli do Británie především pracovníci z Rumunska nebo Bulharska, dnes podle něj narostla migrace ze třetích zemí. „Přestože je dnes mnohem obtížnější se do Británie dostat, čistá migrace se za deset let zvýšila a situace je složitější než dříve.“
Brexit podle Hindlse zároveň posílil odstředivé síly Skotska, které v referendu hlasovalo výrazně jinak než Anglie. „Skotové sice nakonec zůstávají součástí Spojeného království, myšlenka na odtržení ale nezmizela a referendum ji posílilo. Stejně tak se narušila politická stabilita. Británie vystřídala za deset let řadu premiérů, což ukazuje, jak silný politický tlak brexit vyvolal.“
Brejoin? Málo pravděpodobné
Evropskou unii naopak odchod Británie podle Hindlse zasáhl méně. „Evropská unie je mnohem větší celek a zároveň řeší vlastní problémy, což bylo vidět například v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo konfliktem na blízkém východě. Británie se toho moc účastnit nechce.“
Čtěte také
„Připomíná mi to situaci z 50. let, kdy se od zbytku světa izoloval britský fotbal, protože Britové si mysleli, že jsou kolébkou fotbalu. Pak ale přijeli Maďaři a ukázalo se, že evropský fotbal se mezitím posunul. Podobně je to i v ekonomice. Velké ekonomické celky jako Evropská unie, Čína nebo USA se vyvíjejí jiným tempem než Británie.“
V poslední době se objevuje i pojem brejoin, označující potenciální návrat Spojeného království do Evropské unie. Hindls ale takový scénář nepovažuje za pravděpodobný.
„Už samotný odchod trval několik let a návrat by byl legislativně velmi složitý. Navíc britská veřejnost není pro návrat jednoznačně naladěná. Pro tak zásadní rozhodnutí by podle mě měla existovat mnohem silnější většina než jen těsných 50 %. Jinak by to znovu byla příliš jednoduchá odpověď na velmi složitý problém.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
