Ekonom Lukáš Kovanda: Rozvolnění rozpočtových pravidel je bianko šek. Zásadní konsolidaci od vlády nečekám

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si sice tak vysoký deficit dovolit můžeme, z dlouhodobého hlediska by ale bylo lepší, kdyby byl nižší. „380 miliard není výsledek, který by odpovídal konsolidaci veřejných financí. Na druhé straně to ale není ani výsledek, který by nějak výrazně znepokojoval ratingové agentury,“ říká v pořadu Jak to vidí... 

Čtěte také

Analytička Jana Klímová: Všechno je priorita. Vláda chce přidávat miliardy, konsolidaci ale odkládá

Babišova vláda přitom slibovala pravý opak – snižování schodku státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, se kterou chce nyní začít od roku 2028. Podle Kovandy je však málo pravděpodobné, že k ní skutečně dojde.

„Kromě ekonomického cyklu ekonomové analyzují také cykly politické, respektive moc dobře vědí – a je to podloženo celou řadou studií –, že s blížícími se volbami klesá ochota podstupovat nepopulární opatření. Pokud tedy už s konsolidací začít, tak spíše na začátku volebního cyklu, což je letos. Vidíme ale, že dochází k opačnému vývoji. Takže nečekám, že za této vlády dojde k nějaké zásadnější konsolidaci veřejných financí.“

Bianko šek pro vládu

Sněmovna bude dnes pokračovat v opakovaném projednávání sporné vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou prezident vetoval. Podle Kovandy se dá očekávat, že vládní koalice veto přehlasuje.

„Všichni s tím počítají. Dokonce i ratingová agentura Fitch, která to už zohlednila ve svém posudku. Rozvolnění rozpočtových pravidel je samozřejmě určitý bianko šek. Uvidíme, jak s tímto širším manévrovacím prostorem vláda naloží. Existují však značná rizika, že se dále bude fiskální disciplína uvolňovat a že bude probíhat pravý opak konsolidace.“

Předseda ODS Martin Kupka k novele prohlásil, že jde o čistý zadlužovací zákon, kterým vláda krade lidem v České republice lepší budoucnost. Na ostrá slova opozice však Kovanda reaguje připomínkou, že předchozí vláda měla čtyři roky na to, aby veřejné finance dala do pořádku.

Návrat superhrubé mzdy?

„A stačil jeden zásah. Nevolám po něm, jen říkám, že by veřejné finance dost napravil. Po zrušení předchozího zrušení superhrubé mzdy, tedy po návratu zdanění zaměstnanců tak, jak bylo nastaveno do konce roku 2020, volali ekonomové i mezinárodní instituce.“

Čtěte také

Analytička Jana Klímová: Rozpočet je plný nášlapných min. Fialova vláda je ale nenastražila schválně

Zrušení superhrubé mzdy mělo být podle tehdejší důvodové zprávy pouze dočasné, připomíná Kovanda. Její obnovení by podle něj přineslo veřejným rozpočtům zhruba 150 miliard korun ročně a do značné míry by vyřešilo jejich strukturální schodek. K návratu podle něj mohla přistoupit už Fialova vláda.

„Rozumím tomu, že jde o nepopulární opatření, protože lidem zvyšujete daň ze mzdy.“ Za chybu ale považuje už samotné zrušení tohoto způsobu zdanění. „Byla to posvátná kráva pro tehdejší koalici. Nechtěla vůbec hovořit o tom, že by se snad toto zdanění mělo obnovit.“

EET výpadek příjmů nezachrání

Současná vláda se zaštiťuje například opětovným zavedením EET, které má podle odhadů přinést do rozpočtu 14 miliard korun. V porovnání s možným výnosem ze superhrubé mzdy jde ale podle Kovandy o zanedbatelnou částku.

„Jde o drobné. Pokud by bylo obnoveno zdanění v rámci superhrubé mzdy, vyneslo by to 150 miliard, což je desetkrát víc. Čtrnáct miliard z EET je navíc jenom odhad, proti němuž můžeme postavit třeba už jen to, co udělala Babišova vláda na začátku nového roku, kdy převedla poplatek za obnovitelné zdroje z firem a domácností na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu to zvyšuje o 17 miliard korun, což okamžitě schramstne potenciální výnos z EET.“

Čtěte také

Ekonom Lukáš Kovanda: ANO a EET jsou spjaty pupeční šňůrou, i když je to bláhová vize

Pomoci se snižováním zadlužení by mohl výraznější ekonomický růst. Pro příští rok se ale zatím odhaduje jen kolem 2,3 procenta.

„Potřebovali bychom růst třeba kolem pěti procent, aby se věrohodně dalo tvrdit, že nás ze zadlužení dostane. Je to ale málo pravděpodobné. Žádný z analytiků relevantních institucí s ničím takovým vůbec nepočítá ani ve výhledu do roku 2030. Naopak rizika existují směrem dolů, to znamená spíše, že růst může být pod dvěma procenty, pokud se zhmotní dopady neblahého geopolitického dění,“ uzavírá Kovanda.