Ekonom Lukáš Kovanda: Na dopravní stavby chybí 40 miliard. Které vládě připadne Černý Petr?
Rozpočet na rok 2026 se vrací k přepracování. Navrhl to rozpočtový výbor na podnět místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové. Poslanci vznikající vlády tvrdí, že v návrhu chybí desítky miliard, kabinet Petra Fialy to odmítá. Kdo ponese nálepku rozpočtově neodpovědného a kolik miliard ve skutečnosti schází? Ekonom Lukáš Kovanda mluví i o plánu finančníka Pavla Tykače zavřít uhelné elektrárny a o tom, proč Češi před Vánoci překvapivě utrácejí.
Kolik peněz v rozpočtu skutečně chybí, je podle ekonoma Lukáše Kovandy těžké rozklíčovat. Pravda podle něj bude někde uprostřed. „Jisté je, že se pohybujeme v řádu několika desítek miliard korun. Na dopravní stavby skutečně chybí 40 miliard. Vznikající vláda však hovoří o takřka sto miliardách, což by si zasloužilo podrobnější zkoumání,“ říká.
Roli totiž podle něj může hrát i politická snaha vykreslit situaci ještě hůře, než jaká je. I to by ale nemělo omlouvat končící vládu. „Manko tam prostě je. S navrženým rozpočtem má problém nejen Národní rozpočtová rada, což je důvěryhodný apolitický orgán, ale také odborná ekonomická obec.“
Kdo bude rozpočtovým viníkem?
Podle Kovandy souvisí současná přetahovaná i s tím, že se volby konají na podzim, a rozpočtový proces se tak odehrává v časové tísni. „To zákonitě vede k intenzivnějším politickým přetahovaným a také k častějším rozpočtovým provizoriím, jaké velmi pravděpodobně nastane i teď.“
Čtěte také
Hlavní problém ale spočívá v tom, že ani jedna z vlád nechce na sobě zanechat nálepku rozpočtově neodpovědného kabinetu. „Je to tak trochu hra na Černého Petra. Hra o to, komu zůstane v ruce karta zahrnout i dopravní stavby, protože už jenom to znamená porušení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ vysvětluje Kovanda.
V praxi by to znamenalo, že by se musel zvýšit plánovaný schodek, pokud se nenajdou úspory jinde. Nejčistší řešení by podle ekonoma bylo, kdyby dosluhující vláda jasně řekla, kde prostředky na dopravní stavby vzít, případně připustila nutnost překročit rozpočtový limit. „Kdyby to tedy vzala na sebe a odešla s čistým štítem.“
Stavby, na které stát nemá
Zadlužení v oblasti dopravních staveb by podle Kovandy odborná i laická veřejnost přijala snáze než „projídání budoucnosti“. „Pokud to dosluhující vláda neudělá, bude se šermovat s mnohonásobně vyšší sumou, která teď vyskočila z klobouku a která třeba vůbec není relevantní. Bude z toho obviňována Fialova vláda, i když může jít už o propašování volebních slibů nového kabinetu.“
A proč stát vůbec naplánoval stavby v takovém rozsahu, když je není schopen finančně pokrýt? „Je to, jako kdybych si naplánoval koupit mnohem více dárků, než kolik jsem si na to vyčlenil. Rozdíl oproti hospodaření domácností je ale v tom, že stát si může velmi výhodně a levně půjčovat. Že nebude na dopravní stavby, je tedy jen strašení veřejnosti. Jediné, co by se skutečně porušilo, je zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V očích veřejnosti to sice nevypadá dobře, ale z hlediska veřejných financí to nebude mít zásadní dopad,“ uzavírá Kovanda.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
