Ekonom Kovanda: Vlak nám zatím ještě neujel. Sráží nás ale falešná představa, že jsme v bankrotu

Úspornému balíčku, kterým chce vláda ozdravit veřejné finance, nerozumí podle průzkumu agentury Median až polovina Čechů. Vysvětlení vládních kroků je ale jednoduché.

Čtěte také

iROZHLAS

PRŮZKUM: Většina Čechů nerozumí konsolidačnímu balíčku. ‚Chtějí víc než hesla a slogany,‘ říká expert

„Vláda se snažila zasáhnout široké spektrum jednotlivých socioekonomických skupin tak, aby žádnou z nich nezruinovala. Stesky, že lidé budou umírat hlady nebo že budou čelit bídě, jsou úplně scestné,“ oponuje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V porovnání se zrušením superhrubé mzdy v roce 2021 je nynější balíček úspor v rámci jednotlivých zásahů podle Kovandy titěrný a měkký. „Každým jednotlivým zásahem ale vláda naštve konkrétní socioekonomickou skupinu. Malé, ale plošné změny nejsou politicky moudré. Kdyby vláda udělala jeden velký řez, který by možná naštval jen jednu skupinu, prošel by balíček politicky snáze,“ domnívá se.

Řecko nebude

Současné změny, které plánuje vláda, ale tak jako tak zřejmě stačit nebudou. I v příštím roce se předpokládá, že zadlužení dosáhne přibližně 250 miliard korun. Černé scénáře typu Řecko nám ale podle Kovandy nehrozí. „Je to vina politiků, že v české veřejnosti zakořenil názor, že jsme na cestě do Řecka a že hrozí bankrot veřejných financí. Nic takového nehrozí. V politickém boji se ale tyto karty bohužel často vytahují.“

I za Babišovy vlády nebyla situace nikdy tak fatální, aby se dalo hovořit o bankrotu

Předchozí vláda Andreje Babiše si sice z hlediska fiskálního rozpočtování nevedla dobře, podle ekonoma ale situace nebyla nikdy tak fatální, aby se dalo hovořit o bankrotu. „Naše zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu je stále kolem 45 %. Jsme někde ani ne na polovině průměru Evropské unie. Takže hovořit o bankrotu je opravdu úsměvné. Žádná ratingová agentura nikdy v žádném svém hodnocení české ekonomiky nepoužila slovo bankrot ani rozvrat veřejných financí.“

Zadlužený stát ale samozřejmě je. Podle Kovandy to ale byla v době covidu nutnost. „Došlo k obrovskému propadu ekonomiky, největšímu v historii novodobé ČR, většímu než během globální finanční krize v roce 2009. Takže jsme se museli zadlužit, abychom udrželi zaměstnanost. Mohlo to být nižší, ale byla to jediná cesta.“

V pasti středního příjmu

Strašení bankrotem podvazuje křídla i české ekonomice. Podle slov prezidenta Pavla nám v oblasti hospodářství již ujel vlak. Tak černě by to ale Lukáš Kovanda nevyděl. „Vlak nám ujíždí. Stále ještě máme naději, že dokážeme vlak zachytit a zase do něj zpátky naskočit. Ale je pravda, že sousední země pokročily hodně dopředu. V Polsku se buduje síť dálnic, Maďarsko má zase ambici stát se světovou velmocí v oblasti výroby elektrobaterií. My žádnou vzletnou ambici nemáme.“

Čtěte také

Ekonom Hindls: Německou ekonomiku ochromil pesimismus. Němci šetří, automobilům víc a víc vládne Čína

Naopak se spolu se Slovenskem třeseme, zda dokážeme trend elektromobility a transformaci autoprůmyslu zachytit. „Zatím nemáme záložní plán, co dělat s českou ekonomikou, pokud skutečně nebudeme v budoucnu moci čerpat svůj ekonomický výkon z autoprůmyslu, jako tak činíme nyní.“

Udělat z Česka ekonomicky vyspělou zemi ale mohou hlavně investice do nových vizí, do vědy, školství, infrastruktury. „My jsme ale uvízli v pasti středně rozvinuté ekonomiky. Potřebujeme velké investice. Pořád si to můžeme dovolit, protože máme poloviční zadlužení v porovnání s EU. Jenže jsme se nechali paralyzovat slovy o bankrotu, a nyní se šetří na věcech, na kterých by se šetřit nemělo. Investovat bychom měli hlavně do lidského kapitálu. To se ale nevrátí během jednoho funkčního období, a proto to pro politiky není zajímavé. Podpora vzdělanosti je ale pořád jeden z nejlepších receptů na dlouhodobý ekonomický růst,“ uzavírá Lukáš Kovanda.