Ekonom Hindls: Inflace nám už tolik peněz neužírá. Ekonomika se ale stále ještě do pohybu nedala

„Růst je dán tím, že míra inflace, která se teď pohybuje těsně pod 3 %, už tolik z našich peněz neužírá. Zároveň je nutné říci, že tlak na mzdy tady byl už v době, kdy mzdy byly nominálně vysoké, ale reálně v důsledku inflace klesaly. Oživení však přijde až s růstem ekonomiky, který je zatím téměř nulový,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls.

Čtěte také

iROZHLAS

Průměrná mzda se zvýšila po dvou letech na 43 941 korun. Může za to nižší růst spotřebitelských cen

Dáno je to především tím, že se ekonomika stále nemůže rozpohybovat. „Situace je nejistá. Výsledky nejsou takové, jaké by měly být. Navíc v evropském srovnání na tom příliš dobře nejsme, většina zemí se na rozdíl od nás už ode dna odlepila. My jsme ale silně propojeni s Německem, kterému se odrazit nedaří.“

Dvouletý propad

Bez započtení inflace se průměrná mzda v letošním prvním kvartále zvedla meziročně o 7 %. Dorovnání dvouletého propadu ale bude podle Hindlse nějakou dobu trvat. „Ceny jsou pořád vysoké a už se nikdy nevrátí. Výkon ekonomiky teprve teď začíná dosahovat hodnot, které byly před covidem. Opět zdražují potraviny, naopak se snižuje cena pohonných hmot. V porovnání s dobou před covidem se tedy jasně ukazuje, že ještě pořád máme co dohánět.“

Ekonomika se ještě nerozpohybovala. Češi se stále bojí utrácet

Roli podle ekonoma hraje i to, že Češi stále ještě nemají zájem o nákupy. „Tržby sice pátý měsíc po sobě rostou, čísla ale stále dokazují, že lidé do obchodů spíše nejdou nebo si vybírají levnější zboží. Bojí se utrácet, a to ekonomiku nepřivádí tam, kde by měla být.“

Kdo tahá za nitky?

Růst reálných mezd není navíc ve všech segmentech a u všech profesí stejný. Nejvíce stouply platy ve zdravotní a sociální péči, v administrativě a v podpůrné činnosti. Nejméně naopak rostly ve vzdělávání, veřejné správě a v obraně. „To, že růst mezd v některých oblastech pokulhává, ukázal třeba pondělní protest studujících a vyučujících z vysokých škol. Navíc začínáme konstruovat rozpočet na příští rok, a už teď začínáme opět cítit velmi výrazný tlak odborů a dalších institucí na růst mezd především ve veřejné sféře, kam patří i vzdělávání,“ přibližuje situaci Hindls.

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Reálné mzdy se na úroveň před krizí vrátí zřejmě až za dva roky. Trendem pracovního trhu budou rekvalifikace

Nejlépe placenou profesí zůstávají podle statistik konstruktéři, technologové a IT zaměstnanci, od čehož se podle Hindlse také odvozuje věková skupina, která má nejvyšší platy. „Nejsou to tabulkáři, kteří si vyseděli svá místa až do penzijního věku, ale jsou to lidé mezi 30 a 39 lety, vysokoškoláci, kteří jsou v praxi deset patnáct let.“

Nárůst mezd se podstatně liší i regionálně. Stále dominuje Praha těsně následovaná Středočeským krajem, přičemž dlouhodobě platí, že Praha je jediným regionem, který dosáhne na průměrnou mzdu. „Všech ostatních 13 územněsprávních celků je pod průměrem. Za nitky tahá Praha, někdy spolu se Středočeským krajem, odkud lidé dojíždějí za prací do Prahy,“ dodává ekonom.