Ekonom Hindls: Ceny potravin v Evropě klesají. U nás se místo toho vede zákopová válka

Ceny potravin, které jsou oproti loňskému roku vyšší o 16,7 desetiny procenta, trápí většinu tuzemských domácností. Je to dáno i tím, že podíl potravin v našich výdajích je tradičně vysoký. „Z každé stokoruny vydáme zhruba 18 korun na potraviny. A to je mnohem více než v Rakousku nebo ve Francii,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Kde je hlavní příčina vysokých cen, není lehké zodpovědět. „Situace je velmi nepřehledná. V celkové vertikále máme tři hlavní hráče – zemědělce a prvovýrobce, zpracovatele a dodavatele a na konci prodejce. Všichni se ohánějí velkým množstvím čísel, hledají vinu u ostatních a nechtějí vzít zodpovědnost na sebe. Připomíná mi to zákopovou válku.“

Mocné řetězce

Největší prostor pro zacházení s cenami mají ale podle Hindlse prodejní řetězce na konci, byť tvrdí, že je jejich ziskovost menší než u těch, kteří stojí uprostřed celé vertikály. „Díval jsem se na čísla a zdá se mi, že největší váha stojí na prodejcích. Mají velmi propracovanou politiku slev a marží, do kterých pořádně nikdo nevidí. A všichni víme, že máslo za 60 korun nebylo výjimkou. Pak to zase kleslo.“

„Největší záhadou je ale pro mě cukr za 40 korun. Jeho cena začala růst už na podzim roku 2021 a zejména pak v roce 2002. Bylo to ale v době, kdy se cukr zpracovává ještě ze staré řepy, ze sklizně o rok starší. Všichni argumentovali drahými obaly. Já mám ale pocit, že to nikdo nechce vzít na sebe a řetězec přetrhnout.“

Jíst se musí

Celý potravinový řetězec má proto prověřit nová meziresortní skupina Národní ekonomické rady vlády. Kabinet sází na přísnější monitoring trhu, na kontrolu cenotvorby. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly vláda nechce zavést strop cen v obchodech podobně jako na Slovensku. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky.

Čtěte také

iROZHLAS

Zhruba 400 základních potravin. Osm největších slovenských řetězců na tři měsíce zastropuje ceny

„Nejsem si zcela jist, že by podobné komise mohly něco vyřešit. Samozřejmě řadu věcí mají ve svých rukou spotřebitelé. Hledají si cesty, putují za levnějšími potravinami. Jsou ale situace, kdy přijdete do obchodu a něco jíst musíte. Musíte si koupit pečivo, máslo, kousek masa. A toto je problematická věc. Spotřebitelé na to můžou přitlačit tím, že se vyhnou drahým nákupům anebo omezí svoji spotřebu, ale není to konečné řešení.“

Tím by podle Hindlse měla být vzájemná dohoda. „Cenotvorbu totiž nemůže dost dobře ovlivnit stát. Jeho páky a nástroje jsou velmi omezené. Zastropovat ceny jako na Slovensku nechce. Jde o soukromé, svobodné podnikání a řetězce jsou velmi mocné. Momentem, kdy ceny potravin přestanou růst, tedy zřejmě bude, až se určitá část domácností, pro které bude cenová náročnost vysoká, výrazně omezí. Ale je otázka, jestli je toto ta nejsprávnější cesta,“ uzavírá Richard Hindls.