Ekologie se vnímá jako ženská věc, muži mají někdy strach o svou maskulinitu, míní básnířka Šipka
O ekologických tématech se nejlépe hovoří s nejmladší a nejstarší generací, připouští v debatě Vertikály předseda České křesťanské environmentální sítě Marek Drápal. „Problém je s tou střední, která má rozjetý svůj život, jasně dané priority. Změnit jejich náhled na svět bývá složité. Ale nepozoruji genderový rozdíl,“ říká. Básnířka Magdalena Šipka ale na rozdílný přístup k ekologii mezi muži a ženami upozorňuje a vysvětluje i vztah k „zeleným“ tématům mezi křesťany.
Čtěte také
„Křesťanství má ten problém, že se bojí, abychom nedávali stvoření příliš velký důraz. Abychom z něj nedělali boha. Bojíme se nějakého panteismu,“ míní Šipka, která je také evangelickou teoložkou. Podle ní je ale možné právě skrz stvoření poznat Stvořitele.
Ekologická témata teď v církvi zvedá papež František, který znovu přišel s důrazným varováním, že pandemie covidu a klimatické problémy ukazují, jak málo času má lidstvo na zvládnutí globální krize.
Šipka považuje za průlom v této oblasti jak Františkovu encykliku Laudato si’, tak i panamazonskou biskupskou synodu, která se před dvěma lety zaměřila na integrální ekologii.
„Tedy na pojetí člověka jako stvoření, které je spojené se svým okolím. Integrální ekologie mluví o tom, že když se k sobě mezi sebou chováme dobře, tak to má pozitivní dopad i na přírodu,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Myslím, že zájem o ekologii je někdy vnímán jako něco ženského. A proto zvlášť ti muži, kteří mají strach o svoji maskulinitu, si k ekologii hůře hledají cestu,“ připouští Šipka a přidává osobní zkušenost: „Když propagujete na sítích ekologický příspěvek, tak je dobré to nezaměřovat na muže nad 50 let, protože pak vám chodí velmi ošklivé reakce.“
Cestu k této generaci je možné podle Drápala najít skrze jejich potomky, nejmladší generaci. „Teenageři jsou schopni ovlivnit svoje rodiče. Ale přímo na tuto střední generaci cílit je velmi obtížné,“ dodává.
Poslechněte si celou debatu Vertikály o vztahu víry a ekologie, moderuje Veronika Sedláčková.
Související
-
Útlum uhlí v Česku už v roce 2030? Teď se dají využít unijní fondy, pak už nebudou, tvrdí ekologové
Většina tepláren v Česku může přestat spalovat uhlí do roku 2030. Potřebné investice na jejich transformaci se pohybují okolo 100 miliard korun. Vyplývá to z nové studie.
-
Zemní plyn je ještě horší než uhlí nebo ropa, nepřecházejme na něj, varují ekologové
Při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem.
-
Problémy s vodou a suchem v Česku jsou stejné jako v rozvojových zemích, hodnotí ekolog Zelený
S důsledky globálního oteplování se potýkají lidé po celém světě. Nejhůře to dopadá na zemědělce v rozvojových zemích, například v Iráku, Afghánistánu nebo Mongolsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
