Eduard Štorch. Spisovatel minulosti a pedagog budoucnosti
Eduard Štorch je známý především jako autor knížek pro děti zasazených do doby kamenné a doby bronzové. K tématu nepřistupoval nijak diletantsky – sám prováděl archeologické vykopávky a při psaní zohledňoval všechny dostupné vědecké poznatky. Mnoho postupů také experimentálně ověřoval – s manželkou Boženou žil například několik dní v Křivoklátských skalách. Pekli si maso na ohni, který Eduard sám rozdělal, stahovali zvířata a vůbec žili způsobem pravěkých lidí.
Přesto se nevyhnul kritice odborníků, kteří poukazovali na to, že popisuje víc současné americké indiány než pravěkého člověka. Jakkoli byly tyto výtky oprávněné, pomíjely to základní, že Eduard Štorch nepíše vědecké studie, ale poučné a výchovné knihy pro mládež. Jako pedagog se celý život zajímal o otázky moderní výchovy, snažil se v dětech pěstovat odvahu, samostatnost a také vztah k přírodě.
Vrcholem tohoto úsilí byl jeho legendární projekt první pražské školy v přírodě – Dětská farma na Libeňském ostrově. Závěr života prožil nemocný, vyčerpaný šikanou úřadů a v existenčních starostech. Štorch zemřel 25. června 1956. Jeho dílo ho však přežilo – pradávný křik havranů se dodnes rozléhá nejen nad jeho hrobem v Lobči u Mělníka, ale stále také ve zjitřené fantazii jeho dětských čtenářů.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Zemřel režisér Jan Schmidt, který natočil Osadu havranů a spolupracoval na Amadeovi. Bylo mu 85 let
První snímky Schmidt natočil v 60. letech, například postapokalyptické sci-fi Konec srpna v hotelu Ozon. Dále tvořil filmy škály žánrů, od sci-fi přes dokument až po pohádku.
-
Už nikdy nebudeme jako pravěcí lidé. Do jejich role se nedokážeme ani stylizovat, říká archeolog
I když se vědci snaží napodobit život lidí v pravěku co nejvěrněji, dokonalá stylizace se jim nemůže podařit. Řekl to Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
