Eduard Stehlík: Proč nechceme být národem hrdinů? O zapomenutém výročí obětí heydrichiády

Na 75. výročí popravy se letos vzpomínalo při bohoslužbě na Hradě. Proběhla i cesta pamětníků a pozůstalých do koncentračního tábora Mauthausen. „Nezaznamenal jsem ale silnější ohlas veřejnosti. A to je opravdu špatně. Je na čase, abychom začali říkat, že tito lidé nebyli jen oběti nacistické okupace. To byli opravdoví hrdinové,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík.

„Prakticky zapomenuta je dnes bohužel i poprava z počátku září, kdy nacisté zastřelili členy pravoslavné církve, kteří Gabčíka a Kubiše ukryli v chrámu svatého Cyrila a Metoděje.“ Bestiální vraždění nacistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942 vypadalo nekonečné. Vypáleny byly obce Lidice a Ležáky, zavražděno několik tisíc lidí.

„Málo se ví, že ve stejný den, kdy došlo k popravě v Mauthausenu, přistál na území protektorátu další výsadek Antimony. Přestože Češi už jasně věděli, co je čeká. Byla tady heydrichiáda. Našli se ale lidé, kteří pomáhali. Takhle se nechová národ zbabělců a kolaborantů, ale národ hrdinů.“

Brutální popravy. I dětí

Vzkazy, které nechávají lidé v kryptě, kde byli zastřeleni parašutisté operace Anthropoid a z dalších výsadků|foto: Rostislav Taud

Poprava 262 lidí v Mauthause probíhala podle Stehlíka obzvlášť krutě. Do tábora je všechny přivezli jen o den dřív. „V dvouminutových intervalech je pak vodili do místnosti, kde bylo měřidlo, ke kterému se postavili a pak je pistolí malé ráže střelili zezadu do hlavy.“

Jako první byla popravena lékařka Fantová, která Kubišovi ošetřila zraněné oko. „Popravili i dvě malé děti, 14letou Jindřišku Novákovou, která odvezla zakrvácené kolo z Libně, a 15 letého Mirka Piskáčka.“ Už po roce 1948 začali komunisté smysl obětí Anthropoidu úmyslně relativizovat.

Měla operace smysl?

Vzkazy, které nechávají lidé v kryptě, kde byli zastřeleni parašutisté operace Anthropoid a z dalších výsadků|foto: Rostislav Taud

„Parašutisté totiž přišli ze Západu… Atentát se zamlčet nedal. Pamatovalo si na něj moc lidí. Ale dal se aspoň jeho význam relativizovat. Říkat, že přinesl zbytečné oběti.“ Zbytečné ale nebyly. Po operaci Anthropoid, na podzim 1942, Velká Británie a pak i Francie odvolaly své podpisy pod Mnichovskou dohodou.

„Nejde říkat, že atentát neměl smysl. Naopak, měl klíčový význam.“ Zásadní obrat v myšlení veřejnosti přinesl až rok 2002 a pak i koprodukční film Anthropoid. „O filmu a jeho zpracování bychom taky dnes mohli dlouho polemizovat, ale o operaci dnes opravdu ví úplně každý,“ vysvětluje historik.