Edith Piaf se mi nejdřív vůbec nelíbila, přiznává Radka Fišarová

25. únor 2014

Zpívala už odmalička v dětském sboru, hrála na kytaru, hudbu a zpěv pak i vystudovala. Motorem v hudbě pro ni byla starší sestra, která hrála na kytaru a ona se ji snažila usilovně překřičet.

Muzikály se Radce Fišarové vždycky líbily a od mládí obcházela všechny možné konkurzy. Ve dvaceti letech dostala titulní roli v muzikálu Evita.

„Je to dávno, ale pro mě to je citová věc. Vzpomenu si vždycky na tu krásnou a profesionální práci. Považuji za dar, že jsem získala takovou roli a zároveň i zkušenost. Svoji kariéru ale nepovažuji za ,závratný let‘, jak se jmenuje jedna z písní z muzikálu. Teprve ve 25 letech mi došlo, že jsem profesionální zpěvačka. Do té doby mi připadalo naprosto přirozené, že zpívám.“

Nepolíbená Francií

Radka Fišarová zpívá naprosto dokonale francouzské šansony. Dokonce se jí přezdívá česká Edith Piaf. „Když končil muzikál Evita, říkala jsem si, co dál. Zavolal do toho můj profesor Eduard Klezla a řekl mi o projektu o Edith Piaf. Do té doby jsem o ní nevěděla nic.

Pustila jsem si doma její nahrávky a vůbec se mi to nelíbilo. Podotýkám, že francouzsky jsem byla nepolíbená. Foneticky jsem si přepsala texty a začala pátrat v jejím životě. Zjistila jsem, že jsme se narodily ve stejný den a tam se něco zlomilo.“

Radka Fišarová a Marie Retková

Nejsem Edith

Představení se s úspěchem hraje už 14 let. Za tu dobu se Radka Fišarová naučila francouzsky a dál usilovně proniká do tajů tohoto jazyka. Za Edith Piaf se ale odmítá považovat. „Nejsem Piaf, ale vzdávám jí hold. Aby v šansonech, které zpívám, byla pravda, musím to být pořád já.“

Jak pečuje o svého syna a co dál plánuje? To všechno uslyšíte ze záznamu v archivu iRadia.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.