Dýně Hokkaidó, hit na záhonu i v kuchyni

11. listopad 2013
Rada pro tento den

Dýně nejsou nudnou zeleninou. Kromě toho, že slouží pro výrobu krásných lampionů, jejich zdravou dužinu lze zpracovat skutečně nápaditě.

Podzimní úroda dýní a cuket často překvapí svým množstvím. Zvláště hit posledních let, tykev Hokkaidó, bývá velmi plodná. Velkou výhodou dýní je to, že i bez jakékoliv úpravy vydrží po utržení dlouhou dobu čerstvé, připravené pro kuchyňskou úpravu. Vydrží i v běžné pokojové teplotě a na suchém vzduchu. Naopak vlhko jim škodí a vede k hnilobě.

Odkud k nám přišla
Dýně Hokkaidó pochází ze stejnojmenného japonského ostrova Hokkaidó, kde roste na sopečné půdě. Barevně připomíná známou dýni Goliáš, ale má kulovitý až zploštělý tvar, je mnohem menší, zralé plody váží 0,7–2,5 kg a má velmi dobrou sladkou chuť podobnou chuti pečených kaštanů.

Obsahuje také velké množství betakarotenu, vitaminy A, B1, B2, B3, C, minerální látky, vápník, hořčík, fosfor, draslík, a samozřejmě vlákninu.

Tepelná úprava
Existuje celá řada výborných receptů na přípravu dýní, za lahůdku je pokládána krémová dýňová polévka, připravit lze i omáčku a velmi chutná jsou zapékaná jídla, zeleninové směsi, úchvatný dýňový koláč nebo jen pečené plátky.
Příprava plátků je jednoduchá:
Dýně rozkrájíme na asi půlcentimetrové plátky, plech lehce potřeme rostlinným olejem, položíme na něj plátky a jemně je posypeme mletým zázvorem.
Pečeme je při 150 °C do změknutí, nezapomeneme je občas kontrolovat a otočit a po vyndání z trouby je ještě lehce potřeme sójovou omáčkou. Výsledek předčí chutí i bramborové chipsy, plátky můžeme jíst samotné, nebo si je namáčet do jogurtového, sýrového nebo rajčatového dipu.

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.