Dýchání do pytlíku i chvat anakondy. Panickou ataku lze zvládnout svépomocí, radí psychiatr Marian Koranda

Každoročně je hospitalizováno okolo 4000 pacientů s depresí, z nichž přibližně 500 je do 30 dnů po propuštění znovu hospitalizováno.

Čtěte také

Současná doba přináší nepředvídatelné změny a s nimi chronický stres. Je dobré více odpočívat, radí psychiatr Hollý

„Pobyt v nemocnici znamená pro mnohé bezpečí, ale také odtržení od blízkých a od toho, co mají rádi. Proto chtějí pacienti po načerpání minimální energie odcházet domů. Jenže podobně jako mobil, který není dostatečně nabitý, i pacient brzy potřebuje další podporu,“ přibližuje primář Psychiatrické nemocnice v Písku Marian Koranda.

Nárůst nemocí přitom není podle něj jen důsledkem reálného zhoršení duševního zdraví vlivem pandemie a současné situace, ale i lepší diagnostiky a snížení stigmatizace. „Lidé si dnes mnohem lépe dokážou přiznat, že mají problém, a přicházejí s tím, že potřebují pomoc.“

Důvěra jako klíč

Nejčastěji lidé přicházejí s depresemi, úzkostmi nebo panickými atakami. Zatímco úzkost doprovází dlouhotrvající strach, panická ataka je vyvrcholením úzkosti, kdy organismus reaguje jako při ohrožení.

„Takovým lidem buší srdce, mají pocit, že se dusí a reálně se bojí, že umřou. Proto je důležité jako první snažit se zklidnit dech, třeba dýcháním do pytlíku, nebo tím, že vás partner pevně obejme kolem hrudníku. A když vydechnete, stiskne jako anakonda.“

Běžné rady typu ‚mysli pozitivně‘ u depresivních lidí ale nefungují. „Jejich základní pudy a vnímání světa jsou dočasně narušeny. Často si myslí, že bez nich by bylo všem lépe,“ říká lékař s tím, že každý pacient potřebuje hlavně individuální přístup.

„Psychiatrie je jako pátrání. Stejně jako kriminalisté hledáme důkazy a snažíme se získat důvěru pacienta. Teprve pak můžeme postupně odkrývat jeho vnitřní svět a ušít mu péči na míru,“ shrnuje Koranda.