Duchovní otec seriálu Zločiny Velké Prahy: Mám rád postavy z masa a kostí. A Češi milují detektivky
Naším hostem je vrchní policejní rada, historik, spisovatel Michal Dlouhý, duchovní otec Četnických humoresek a teď nově i seriálu Zločiny Velké Prahy. My Češi máme rádi detektivky. První díl vidělo na obrazovkách přes 2 miliony lidí, což znamená, že to byla nejsledovanější premiéra seriálu České televize za posledních 15 let.
Vy jste už asi viděl všechny díly seriálu? Díval jste se i v neděli?
Samozřejmě, měl jsem tu možnost zhlédnout všech 10 dílů v takové pracovní verzi. Ještě nebyly dozvučené, opatřené hudbou, titulky, s obrovským napětím jsem sledoval, jak to dopadne. A jsem z toho opravdu nadšený. I z reakcí mých přátel v prostředí Facebooku. Věřím, že máme šanci zaujmout dnešního náročného televizního diváka.
Co byste si přál, aby si lidé ze seriálu čerpajícího z období První republiky odnesli?
Je potřeba si uvědomit, že máme obrovskou konkurenci. Byli tady Hříšní lidi města pražského, Panoptikum města pražského, Četnické humoresky, na kterých jsem měl možnost se i podílet. Když jsem teď seriál připravoval, tak jsem tohle vše musel brát v potaz a potřebovali jsme být něčím jiní.
Každý díl vyšetřuje jeden odlišný případ vraždy. A na pozadí celého seriálu nahlížíme do soukromí jednotlivých představitelů.
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., autor námětu seriálu Zločiny Velké Prahy
A jsme jiný tím, že v každém z dílů je jen jeden kriminální případ. Jsou to všechno výhradně vraždy, protože těch bylo několik druhů. Byly to vraždy úkladné nebo spáchané nějakým jiným potměšilým způsobem. Byly to vraždy loupežné, vraždy sjednané, či případy, mezi které spadaly vraždy z vilnosti. Takže je to obrovská škála a v každém z 10 dílů se vyšetřuje jeden odlišný případ. Přičemž na pozadí celého seriálu se seznamujeme s osobními životy a se soukromím jednotlivých představitelů.
Čtěte také
Jde o případy, které se skutečně staly? A podle čeho jste je vybírali? Proč bylo například v prvním díle zrovna utopení ve studni?
Všechny díly jsou inspirovány skutečnými případy, avšak musely být nějakým způsobem zpracovány a ztvárněny. To znamená v žádném případě se nejedná o dokument vyšetřování oněch konkrétních zločinů. Ale potřebovali jsme, aby byl každý případ uzavřen v tom jednotlivém díle a hnal nás čas. Ten první díl byl poněkud zvláštní, potřebovali jsme exponovat jednotlivé postavy, hlavní aktéry a vztahy mezi nimi, na kterých se bude dál pracovat, protože se budou vzájemně rozvíjet.
Možná jste chtěli také ukázat, že období První republiky nebylo jen idylické.
Musíme si uvědomit, že to byla doba po první světové válce. Byl nedostatek úplně všeho, to se tam také ukazovalo. Nová republika se etablovala a seriál vychází ze situace, kdy se po vzniku Velké Prahy působnost pražského policejního ředitelství a jeho detektivů rozšiřovala postupně do obvodů dříve četnických.
Slyšela jsem, že všechny případy budou vyřešeny. Chtěl jste, aby se nám divákům lépe usínalo, nebo jste se snažil protlačit i nějaký nevyřešený mord a u režiséra to zkrátka neprošlo?
Víte co, já říkám, že to není detektivní seriál, spíš je to kriminální seriál. A bylo by asi špatné, kdyby se té partě detektivů, která je úžasná, nepodařilo případ rozlousknout.
Čtěte také
Ve Zločinech velké Prahy jsou dva inspektoři, detektivové a agent. Která postava je vám lidsky a profesně nejsympatičtější?
Úžasný je vrchní inspektor Hynek Budík. Mně se líbí tou svojí laskavostí a grácií s jakou vyšetřuje zločiny v pro něj velmi nekomfortním vesnickém prostředí.
Inspektor Havlík se věnoval hlavně slabšímu pohlaví. To jste nechtěl asi zmiňovat.
Ne, tak policejní práce je skutečně založena na donašečích. A je jedno, jestli jsou ti konfidenti mužského či ženského pohlaví, hlavně že to funguje.
Kdybyste si mohl vybrat dobu, ve které byste sloužil u policie, byla by to ta četnická nebo detektivní? Protože i to je rozdíl mezi Četnickými humoresky a Zločiny velké Prahy.
Já se všeobecně prezentuji jako četník Michal Dlouhý. Mám za sebou dvě desítky knih na toto téma. Tady jsem se trošičku odklonil, protože četníci té pražské policii uvolnili určitá teritoria, tak se do ní snažím nějakým způsobem inklinovat.
V čem konkrétně spočívala vaše práce na seriálu?
V roce 2009 jsem byl osloven Českou televizí, abych zpracoval námět kriminálního seriálu z období První republiky. A výsledek jste mohli vidět na televizních obrazovkách v neděli. Je to seriál Zločiny Velké Prahy. Proč zločiny, protože jsou v seriálu řešeny ty nejzávažnějších z trestných činů. Jsou to výhradně vraždy. A z Velké Prahy proto, že se odehrávají na teritoriu právě vzniklé Velké Prahy. Ta vznikla 1. lednem 1922, kdy k původním historickým částem města Prahy přibylo 38 obcí a měst z okolních pěti politických okresů.
Jsou to Zločiny Velké Prahy, ale natáčelo se i v Josefově u Jaroměře nebo v mé rodné Kutné Hoře, což mě moc potěšilo.
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., autor námětu seriálu Zločiny Velké Prahy
Byla vaše představa o filmu hodně jiná nebo jste se s režisérem shodli na tom, jak jsou příběhy vykresleny?
Já samozřejmě ty příběhy znám, protože jsem zpracoval námět. Ten se vyvíjel konzultacemi s autory literárních scénářů a s dramaturgií. A podílel jsem se na zpracování jednotlivých literárních scénářů. Takže jsem spíš velice mile potěšen, jak seriál v současné době vypadá. Že se nezaměřuje pouze na vyšetření zločinů, ale nahlíží i do soukromých životů jednotlivých postav.
V řadě seriálu se to neřeší, prostě se stane případ, začne film nebo začne jednotlivý díl s objasněním a dopadením pachatelů. Případně jejich přiznáním to končí. Nic nevíme o jednotlivých postavách. Ale ti detektivové, policisté, četníci, jsou lidé z masa a kostí. Mají své soukromé radosti i starosti.
Čtěte také
Přiznám se, že mě baví číst i komentáře, kde lidé uvádějí, čeho si všimli. Velká diskuse se rozvinula ohledně volantu automobilu, na které straně měl být. A také proč nebyly pražce dřevěné?
Já se přiznám, že byť jsem to viděl několikrát, tak mě prostě ty pražce nepraštily do očí nebo nezaujaly. Je čím dál složitější natáčet v současné době dobový film natož seriál. Není to vůbec jednoduché s výpravou, přestože jsou to Zločiny velké Prahy, tak se to natáčelo tady nedaleko v Josefově. Některé části se natáčely i v mé rodné Kutné Hoře, což mě velmi potěšilo. A když si potom film zastavíte na videu, vrátíte se, tak vidíte kdejaký detail. O to víc je to pro odborné poradce a pro kostyméry složitější.
Co bylo nejtěžší pro tento seriál?
Já jsem autor námětu, spolupracoval jsem na scénářích, nedělal jsem odborného poradce. To jsem přenechal osobě povolané, kamarádovi a kolegovi Radku Galašovi, který je ředitelem muzea policie. Ten se na tom velmi výrazně podílel a samozřejmě kostyméři, maskéři, výprava, stavba. Není to vůbec jednoduché a mně se výsledek líbí.
Napsal jste 20 knih z četnického policejního prostředí, takže u vás je to asi velká radost, možná trošku hraničící s posedlostí, tím vaším oborem?
Je to takové postižení, ano. Ale o jednotlivých případech se mi v noci nezdává.
O čem bude druhý díl? Můžete to naznačit nebo je úplné embargo?
Vše je už prezentováno na webu seriálu. Druhý díl bude o vraždě malého chlapce na okraji Prahy. A to rozuzlení je také zajímavé.
Kdy se dočkáme i příběhů z východních Čech?
Je třeba si uvědomit, že v Četnických humoreskách figurují četníci, kteří ve skutečnosti sloužili za První republiky právě na četnické pátrací stanici v Hradci Králové. Já na ně stále myslím. Jsem v kontaktu s jejich potomky. Vím o nich spoustu zajímavých věcí a v nedávné době jsem napsal po třech letech knihu s názvem Četnické erfolgy a to ve třicítce případů. Jsou tam i dva nebo tři případy, které vyšetřovala právě královéhradecká četnická pátrací stanice.
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
právník, policista, historik a spisovatel, specializující se na historii českého četnictva a kriminalistiky. Je autorem řady odborných prací i populárně naučných knih z oblasti svého oboru a odborným konzultantem a spoluautorem předlohy k seriálům Četnické humoresky a Zločiny Velké Prahy.
Takže zatím v knižní podobě a možná časem příběhy i na televizních obrazovkách.
Uvidíme, záleží to na zájmu producentů.
Říká Michal Dlouhý, duchovní otec Četnických humoresek a nově také seriálu Zločiny velké Prahy. Děkuji, že jste přijel, ať vás vše, co vymýšlíte a realizujete, stále baví.
Děkuji a přeji divákům hezké zážitky u televizních obrazovek. Jsem přesvědčen, že se mají během tohoto seriálu opravdu na co těšit.
Související
-
Stará, zrezivělá, přesto stále funkční a SMRTÍCÍ... Ročně se u nás najde až 1800 výbušných předmětů
Dnes se společně podíváme na práci špičkových policejních pyrotechnických jednotek, které u nás fungují už celých 80 let. A připomeneme i prvorepublikové četníky.
-
Unikátní Muzeum četnictva chystá v Chlumci nad Cidlinou parta nadšených ‚archeologů profesí'
Dnes vás pozveme do Chlumce nad Cidlinou, kde se za pár dnů, 16. června 2018, otevře návštěvníkům Muzeum četnictva.
-
Ondřej Krotil: „Zajímají mě nevyřešené případy napsané životem. Trošku fušuju policii do řemesla“
Badatele Ondřeje Krotila zajímají nevyřešené případy československé kriminality. Skutečné kauzy, které čekají na své objasnění a jejich pachatelé nikdy nebyli potrestáni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
