Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika v Poličce
Polička ležela zdánlivě v hlubokém vnitrozemí, proto všechny poličské občany překvapila 6. října 1938 rozhlasová zpráva, že město připadne po odtržení Sudet Německu. V jejím sousedství bylo totiž Hřebečsko s téměř čistě německým osídlením.
Město zachvátila panika. Polička byla české město s jen minimálním počtem německých obyvatel. Politici jednali o změně hranice, přesto začala preventivní evakuace. Přestěhován byl okresní úřad a četnická stanice, z města prchla čtvrtina obyvatel. V záboru se měla ocitnout i muniční továrna. Tři dny z ní byly vypravovány desítky nákladních souprav, její přemístění ale nebylo v lidských silách. První německé jednotky vstoupily do Poličky 10. října 1938 a zabraly většinu města.
Další dobové fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii Městského muzea v Poličce.
Zatímco v městech a vesnicích s většinovým německým obyvatelstvem vítali přijíždějící vojska s nadšením, v Poličce byl jejich příjezd vnímán pokud ne přímo nepřátelsky, pak určitě rozpačitě. Vojáci masírovaní německou propagandou o krvelačných Češích, byli klidem ve městě určitě překvapeni. Stejně jako zásobováním obchodů, které z centrálního Německa neznali. Navíc díky výhodnému kurzu marky ku koruně, pro ně bylo v Čechách velmi levno.
Nová hranice oddělila české dolní předměstí od starého města a nejvíce obydleného horního předměstí. Němci vytvořili tři oficiální přechody, přes které bylo možné se speciálními propustkami procházet. Po dvou dnech se německá vojska stáhla a hranici ponechala mezi starým městem a horním předměstím.
Muniční továrna za městem
Do katastru horního předměstí spadala i muniční továrna, kde bylo před záborem zaměstnáno 200 lidí. Evakuována byla jen částečně, zůstalo v ní zařízení i materiál v milionových hodnotách. 24. listopadu 1938 se hranice posunula ještě dále od Poličky a muniční továrna měla být vrácena Čechům. Poslední tři dny ale pustili němečtí vojáci do továrny obyvatele okolních vesnic a ti ji totálně vyrabovali.
Odvezli soustruhy i nábytek, rozbili okna i kachle v laboratořích, vytrhali dveře a rozštípali je na otop. Dílo zkázy bylo tak neuvěřitelné, že se do továrny pořádaly školní výpravy. Zdevastovaná muniční továrna byla dávána jako příklad toho, co je možné v budoucnu čekat od Němců. A budoucnost jim dala za pravdu. Ne co do likvidace majetku, ale co do krutostí páchaných v naplňování ideí rasově čisté Velkoněmecké říše.
Související
-
Rok 1938 před Mnichovem a po něm
Rok 1938 viděl naše nadšení i naše slzy. Napjatá politická situace vyústila v Mnichovskou dohodu, které Češi budou už navždy říkat Mnichovská zrada.
-
Osmičkové roky v Pardubickém kraji
Pro českou kotlinu bylo dvacáté století na osudové osmičky obzvlášť bohaté.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
