Drsný osud pohraničí připomíná Muzeum vysídlených obcí Novohradska
Lidi žijící u hranic zásadně poznamenaly roky 1918, 1938, ale také 1945, 50. léta a koneckonců i rok 1989. Události připomíná první jihočeské muzeum svého druhu v Kamenné.
V dubnu roku 2015 otevřeli členové společnosti Novohradská renesance v malé jihočeské obci jménem Kamenná u Trhových Svinů Muzeum vysídlených obcí Novohradska. A rozhodli se zmapovat ještě o něco málo víc než posledních sto let.
„Expozice muzea návštěvníky seznamuje s historií osidlování Novohradska a s proměnami krajiny souvisejícími s vysídlením obyvatel v různých obdobích,“ říká autor a spoluautor některých expozic Josef Šupler mladší.
„Před několika lety mě oslovil investor, který tento původně polorozpadlý statek koupil. Chtěl ho opravit a dát mu nějakou smysluplnou náplň,“ dodává na vysvětlenou, jak se k práci na vzniku muzea dostal.
Je to tu mrtvý kraj. S následky vysidlování se potýkají v pohraničí dodnes
Republika slaví letos 100. narozeniny a asi v ní není místa, které by bylo více zkoušené, než pohraničí. První napětí zažilo už při vzniku Československa, pak přišla druhá světová válka, poválečný odsun, kolektivizace, normalizace, sametová revoluce, Evropská unie.
Muzeum zabírá takřka polovinu rozlehlého statku, přesně 490 metrů čtverečních, a vede návštěvníky do dvou podlaží. V nich postupně ukazuje základní údaje důležité pro pochopení historického vývoje regionu, například to, kdy a proč se na tomto území vzali německy mluvící obyvatelé. Chronologicky pak představuje různé důvody odchodu obyvatel do jiných krajů a zemí.
„Přehledně shrnutá fakta týkající se politického pozadí i praktického provedení odsunu Němců z Novohradska například ukazují, kolik lidí bylo odsunuto nebo co si museli vzít s sebou. A návštěvník pak může porovnat situaci Čechů vystěhovaných v roce 1938 se situací Němců po roce 1945,“ dodává Josef Šupler.
Samostatnou kapitolou je i Železná opona věnovaná vzniku hraničního a zakázaného pásma, technickým opatřením k „ochraně hranic“ i příběhům uprchlíků.
Související
-
Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově
Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října.
-
Komunisté politika omámili a přes řeku Malši ho unesli zpět do Československa
Z jihočeského městečka Cetviny můžete dojít po staré cestě k řece Malši. Tady je zatím jen malou říčkou, ale tvoří hraniční linii, kde se odehrály dramatické události.
-
V roce 1938 vznikaly v pohraničí moderní bunkry. Nacisté ale pak mnohé z nich zničili
Září 1938 je pro naši zemi důrazným mezníkem. Období kolem Mnichovské dohody bylo spojené s mobilizací a nepokoji. Využívaly se přitom bunkry, které vznikly krátce předtím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
