Dřevinám v zimním období škodí více sucho než mráz
Zima se blíží a tak je na ni potřeba připravit i naši zahrádku. Které rostliny přestěhovat např. do teplejších částí domu? Odpoví dnešní Rada pro tento den.
Dřeviny
● Pokud ještě není zamrzlá zem, nezapomínáme zalévat stálezelené dřeviny a jehličnany. Dřevinám v zimním období totiž spíše uškodí sucho než mráz. Jehličnany odpařují vodu i v zimě a nahrazují ji ze zásob v půdě, ale jen za předpokladu, že je půda dostatečně vlhká. Stejné pravidlo platí i pro mladé a nově zasazené ovocné stromky.
Okrasné květiny
● Pravidelně kontrolujeme uskladněné hlízy mečíků, jiřinek, begonií a dalších květin. Především hlízy begonií nesmíme přechovávat v příliš vlhkém a studeném prostředí. Pokud najdeme na hlízách plíseň, je nutné je rozložit, vysušit a skladovací prostor vyvětrat. Hlízy, které již nejdou zachránit, vyřadíme, protože houbové choroby se velmi rychle rozšířují i na doposud zdravé hlízy.
Pozor na škůdce!
● U pokojových rostlin, které jsme přemístili do bytu, pravidelně kontrolujeme zdravotní stav. V teplém prostředí se totiž výborně daří škůdcům – především sviluškám, červcům a mšicím. Když je objevíme, musíme okamžitě zasáhnout vhodným postřikem. Pokud v bytě nechceme používat chemické prostředky, můžeme sáhnout po staré osvědčené babské metodě – česneku a cibuli. Nejjednodušší je potřít listy rovnou plochou rozříznutého česneku a česnekovou kúru po týdnu zopakovat. Cibulovou koupel připravíme tak, že cibulové slupky přelijeme vařící vodou (nejlépe dešťovou) a necháme 24 hodin stát. Rostliny v květináči pak postavíme na vhodné místo (nejlépe do vany) a důkladně je z konví osprchujeme cibulovým výluhem. Obě metody jsou sice považovány za málo účinné, ale za vyzkoušení stojí.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v prosincovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
