Dodnes můžete podél Vltavy nacházet zbytky starých vápenných pecí

23. leden 2022

Věci na první pohled všední a přesto svým způsobem nevšední. Ty se dají najít na různých místech jižních Čech. Na některé zajímavosti upozorňuje ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

V tomto vydání magazínu Vltavín uslyšíte, co s ním redaktor Zdeněk Zajíček natočili kousek od Březí u Boršova nad Vltavou u někdejších vápenných pecí.

Detail někdejší vápenné pece z roku 1805

V prehistorických dobách se v lokalitě od dnešního Rudolfova u Českých Budějovic, přes Vidov, Boršov nad Vltavou až po Vyšný u Českého Krumlova a Černou v Pošumaví táhlo dno oceánu. Díky tomu a díky sedimentům, které se tady usadily na dno, tu pak mnohem později mohli lidé začít těžit vápenec a vyrábět z něj pálené vápno.

„Většina vápenných pecí, jejichž pozůstatky se tu dají dodnes najít, pochází z první poloviny 19. století, ale těžba tu probíhala už třeba v 15. století,“ říká přímo na místě u jedné z pecí Daniel Kovář.

Jedním z dokumentů, které tuto větu potvrzují, je záznam o tom, že z těchto míst nechal vozit vápno Oldřich z Rožmberka až na stavbu hradu v Nových Hradech.

Vytěžený vápenec se skládal na předem připravené vyzděné místo zapuštěné do svahu do tvaru jakési klenby do výšky několika metrů, navrch ji nádeníci zakryli hlínou podobně, jako tomu bývalo u milířů.

„Pak se pod vápenec vložilo dříví, nebo dřevěné uhlí a týden, deset dní přikládalo a přikládalo,“ dodává Daniel Kovář.

Pro vápno se jezdilo, ale i chodilo zdaleka a byla to velice potřebná komodita nejen pro stavby, ale i pro hnojení.

Více si poslechněte v první polovině Vltavínu. Poté si v další části pořadu připomeneme jihočeskou hereckou legendu Karla Rodena a historika a publicistu Oldřicha Petráška.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.