Doba konzerv a hliníkových ešusů je už pryč. Svět outdooru ovládl komfort, styl i udržitelnost
Segment outdoorového vybavení prošel za posledních několik málo let významnou evolucí. Z klasických, často těžkých a nepříliš pohodlných věcí se stalo vysoce funkční, lehké a často i stylové vybavení, které využívá nejnovějších technologií. Co všechno dnes výrobci berou v potaz? A jak se chovat odpovědně i ve světě outdooru?
„Hlavní trend v oblasti outdoorového vybavení je snižování objemu, váhy a zvyšování komfortu. Výrobci nám vycházejí vstříc, abychom toho do přírody nemuseli tahat tolik a tolik nás to neobtěžovalo,“ přitakává odborník na outdoorové vybavení Vít Hruška.
Technologický posun
Velkým trendem zůstává nepromokavost a prodyšnost, byť tyto dva parametry jdou proti sobě. „Většinou platí, že čím prodyšnější, tím méně voděodolné a naopak. Na cedulkách je tedy dobré kontrolovat dvě hodnoty. Jedna uvádí, kolik mm vodního sloupce materiál dokáže ustát. Většinou je to 10 000, 15 000 nebo 20 000 mm. A pak je to paropropustnost, která se označuje v gramech na metr čtvereční za 24 hodin.“
Čtěte také
Technologický posun se ale netýká jen oblečení a spaní, ale třeba i vaření. „Doba velkých konzerv, které jsme s sebou tahali v batohu a byla to kila navíc, je nadobro pryč. Dneska výrobci nabízejí sušená jídla, která se jenom zalijí horkou vodou a vznikne plnohodnotné jídlo."
Stejný posun zaznamenalo i campingové nádobí. „Hliníkové ešusy jsou sice pořád populární a pořád se prodávají, ale segment byl doplněn ještě titanovým nádobím nebo nádobím, které má zespodu speciální žebrování, tepelný výměník, které zvyšuje výkonnost při ohřevu. Jídlo se ohřeje rovnoměrněji a rychleji.“
Tématem je udržitelnost
Důležitým tématem v oblasti outdoorového vybavení je dnes ale i udržitelnost a ekologičnost, i když český trh je podle Víta Hrušky v tomto ohledu stále ještě poněkud zastydlý. „Na Západě je situace jiná. Prakticky jakákoli značka, která tam chce prodávat, má nějaký program, který upozorňuje na problémy se vznikajícím odpadem.“
Přesto i u nás jsou tyto trendy na vzestupu. „Kupující jsou motivováni k tomu, aby nové zboží nekupovali, pokud to není nezbytně nutné, a staré spíše opravovali nebo jej poskytli k využití druhým. Pokrok je i v samotné recyklaci. Například náplň některých spacáků nebo některých zimních bund se dnes dělá téměř stoprocentně z PET lahví. Takže určitě i u nás se výrobci snaží dělat věci lépe a ekologičtěji a zároveň motivují lidi k tomu, aby se chovali odpovědně. Před námi je ale ještě dlouhá cesta,“ dodává Vít Hruška.
Související
-
Za pět měsíců přešla z Mexika do Kanady. „Vyhodila jsem řasenku a zdálo se mi o utopencích“
Měla zdravotní a psychické problémy, které se rozhodla vyřešit trackem. Na trase dlouhé přes 4000 km potkala pumu, pila z louže a prý našla samu sebe.
-
Cestovatelka Lucie Kutrová pokřtí už svoji třetí knihu. Na cesty vyráží s parťákem Marvelem
Když jí bylo dvacet, rozhodla se radikálně změnit život. Dnes Lucie Kutrová píše blog, baví lidi na instagramu, jezdí po republice a vypráví o svém cestování.
-
Tady v Čechách je ten pohyb svobodnější než v Americe, říká...
Dokumentarista Jan Foukal je takovým novodobým tulákem. V 17 letech se toulal Amerikou a za českým trampingem se vydal i v režijním debutu s příznačným názvem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.