Do kryokomory nesmí lidé se srdečními problémy, s vysokým krevním tlakem a alergií na chlad

Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Se skupinou Brontosauři jsme vstoupili do druhé hodiny dopoledního vysílání Dvojky Českého rozhlasu, hezký den vám všem přeje Eva Kvasničková. Dnes je první červencový den, čili se dá čekat, že teploty budou letní, podle předpovědi pro dnešní den se teploty vyšplhají až k 25 stupňům Celsia. Co byste ale řekli na to, kdybychom si na několik minut dopřáli teploty minusové, dokonce poměrně velký mráz. Třeba minut 120 nebo minus 130 stupňů Celsia. Říkáte, že byste takovou zimu nepřežili? Garantuji vám že přežili a dokonce by vám to ještě po zdravotní stránce prospělo. Na tom je totiž založená takzvaná kryoterapie, kdy člověk vydrží 2 až 4 minuty ve velké mrazu. Co to s naším tělem udělá a jaké benefity to může přinést, o tom si budu v dnešní Zdravotní poradně povídat se dvěma muži, kteří toho o kryoterapii vědí hodně. Našimi hosty jsou Roman Hrabaň a Ivo Pultr z Kryocentra v Praze. Dobrý den.
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
--------------------
Dobrý den.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
--------------------
Dobrý den.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pak pánové, komu všemu je vlastně kryoterapie určená, v jakém případě nám může pomoci?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Tak kryoterapie je určena pro všechny věkové skupiny, vlastně od malých dětí od 5 let až po seniory, po těch 60, 70 i 85 let máme u nás naše některé klienty a velice si to pochvalují.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké zdravotní problémy k vám chodí řešit?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, chodí k nám hlavně s problémy pohybovými, to znamená bolesti kloubů, revmatické problémy, artróza, artritida, pooperační stavy a hodně lidí, kteří trpí různými zraněními jako jsou klasické výrony kotníků, natažené svaly, to využívají hlavně sportovci, nebo potom lidé s kožními problémy, lupenka, atypický ekzém. Takže vlastně dá se říci úplně na všechno.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili je to taková vlastně svým způsobem léčba tak trošku šokem, protože člověk vlastně najednou velice rychle změní svoji teplotu. Běžná teplota lidského těla je 37 stupňů Celsia, my se pohybujeme v nějaké teplotě okolního prostředí 20, 25 stupňů Celsia a najednou tedy těch minus 120. Co to s naším tělem udělá? Ono se tak trochu lekne.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Ano, přesně tak, je to princip, kryoterapie je založena na šoku, který vznikne po vstupu do kryokomory, kde teda je minus 130 stupňů. Pobyt pouze trvá 2 až 4 minutky, jak řekla paní redaktorka. V této době nedochází k podchlazení tělesného jádra, dochází pouze k zchlazení povrchu těla. Takže celá kryoterapie není nebezpečná životu. Ale tím, že ten pobyt je krátkodobý a nepodchladí se jádro.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak taková návštěva kryokomory, či můžeme říkat polária vlastně probíhá?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Je tam takový systém zavedený u nás, to znamená člověk nový, pokud přijde na recepci, je seznámen s procedurou, pokud je všechno v pořádku změří se tlak, jde se převléknout a schází ke kryokomoře. U kryokomory je takzvaný kryokomorník, dozorce, který dává pokyny a sleduje víceméně průběh terapie nebo toho člověka v poláriu.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měli bychom říct, že také je nutné mít na sobě také krom plavek nebo bavlněných šortek a trička taky ochranu na uši a na obličej.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Ano, určitě je potřeba se trochu obléknout, ne moc, to znamená, že je potřeba přikrýt spodní lalůček uší, vzít si roušku, abychom nevdechovali studený vzduch, jsou tam dřevěné izolační boty a rukavice.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak dlouho tedy člověk pobývá, pokud k vám přijde poprvé, tak jak dlouhý čas stráví v těch minus 120 stupních?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Ten první vstup je zhruba ty 2 minutky, jak jsme říkali. Je to doba taková optimální, kdy ještě nejste promrzlí, ale chlad je už dost citelný, jo, postupně, když chodíte, je potřeba pravidelně absolvovat proceduru a zvykáte si na ten chlad, na mráz a terapie se prodlužuje na 3, maximálně teda 4 minutky.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se člověk v kryokomoře vlastně cítí, co to s ním dělá, cítí šílenou zimu, velký mráz, studí ho to, štípe ho to, nebo jak se cítí?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, tak při tom prvním vstupu je to takový, vždycky ten první vstup je plný takového respektu, očekávání, každý se toho malinko bojí, protože si každý řekne, že venku, když je minus 10 stupňů, tak jak to bude vypadat v minus 120, 130, ale v kryokabině je používáno jako médium chladící zkapalněný vzduch, který je absolutně zbavený vlhkosti, takže vlastně tam je suchý mráz, který vlastně tělu vůbec neublíží a samozřejmě při tom prvním vstupu lidé cítí samozřejmě velkou zimu, ale po nějakých 20, 30 vteřinách si na to zvyknout a vlastně terapie začne být docela příjemné. Potom, když vylezou, tak jsou úplně takové euforie, cítí takové mravenčení po těle a vlastně okamžitě zase začnou hicovat, protože to tělo jak reaguje na ten chlad, tak se začne bránit a začne produkovat vnitřní teplo, takže za chvilku je jim teplo, odchází v úplně euforickém stavu kolikrát.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se děje po skončení té kryoterapie, po těch 3, 4 minutách, co se tedy s člověkem děje krom toho, že pociťuje ten euforický stav?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, tak ti lidé, co absolvují polárium nebo návštěvu každou, tak potom se odeberou do tělocvičny a v tělocvičně zase pod dozorem nebo pod dohledem cvičí, rozcvičují různé třeba problémové partie, někdo si dělá rotoped, někdo si dělá běžky, no, a nějakých 10, 15 někteří i 20 minut jezdí po tom strečink protahovací cviky.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdo by se měl kryoterapii vyhnout, komu by mohla uškodit?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Tak myslím si, nebo myslím, je, jsou kontraindikace, které zabraňují vstup lidem do kryokomory, jedná se hlavně o srdeční problémy, pokud někdo má. Dále to jsou problémy s vysokým krevním tlakem, tam je zase jedna dobrá rada, že lidé, kteří mají vysoký tlak, mají ho kompenzován nebo jsou-li na něj léčeni, tak vlastně v době toho vstupu do kryokomory, kdy měříme ten tlak, tak by měl mít zhruba normální, jo, takže i tihle ti lidé můžou do kryokomory. Dále potom to jsou lidé, kteří nesmějí, jsou pod vlivem návykových látek, to znamená musí být, nesmí být opilí nebo vůbec něco v sobě, nějaký alkohol nebo drogy. A taková ta poslední věc, která zabraňuje ten vstup nebo zabraňuje je alergie na chlad.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba pokud někdo se necítí úplně dobře v uzavřených prostorách, my si tu kryokomoru můžeme představit jako jakousi saunu, takže co když má někdo třeba klaustrofobii, pro toho to asi taky nebude příliš vhodné?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, tak samozřejmě spousta lidí na co mají problémy třeba ve výtahu, mají klaustrofobii, tak vlastně přijdou, vidí vlastně kabinu jak to probíhá, dobře vědí, že prostě tam jsou dveře, které jdou kdykoliv otevřít, je velice jednoduché v kteroukoli dobu z toho prostoru odejít, jo. Takže ono zas tak klaustrofobicky to zas tak nepůsobí, protože ta kabina působí teple. A prostě, když je jakýkoliv malý problém, tak jsou lidé poučeni, že mohou kdykoliv kabinu opustit, pak si kolikrát ten strach je někdy takový, že ten strach je někdy přemůže a nemají ani klaustrofobii, tak se na to třeba i vymluví a za chvilku se zase vrátí zpátky, jo, protože vidí, že opravdu to není. Ale hlavně, když tam přijdou třeba 5leté děti a vidí, jak to zvládají, tak u těch dospělých i seniorů ten strach poleví a ta odvaha se v nich najde a vlezou tam a pak se stávají pravidelnými našimi klienty.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Já bych chtěl k tomu ještě poznamenat jednu věc, protože jsem vlastně dole u kryokomory, dohlížím na všechno, co se tam děje. Takže jsou dvě varianty, konstrukční varianty kryokomor. U nás nazývá se to polárium vlastně v Česku, tento termín zavedl pan doktor Šmuk, je to takový obroditel kryoterapie u nás. V současné době s námi i spolupracuje. Takto vrátím se k té konstrukci. Jedná se o dva typy, jedna je akumulací, ta kryokomora, to je u nás, to znamená, že se vchází po schodech do prostoru, předsíně, my tomu říkáme předsíňka, kde teda vlastně je už minus 60 stupňů, vlastní kryokomora následuje, je to prosklená místnost řekněme 1,5 na 1,5 metru prosvětlená. Druh varianta konstrukční jsou dvě místnosti vedle sebe, to znamená, že vcházíte do jedné místnosti, kde je minus 60 stupňů, mezi nimi jsou lítací dveře a vcházíte do té druhé místnosti, kde teda probíhá terapie. Jsou tam samozřejmě únikové dveře. Tahle ta, když řeknu ze zkušenosti s touhle tou nebo s těmito kryokomorami druhými, tak tam většinou lidi, co mají ty fobický problémy, tak mají menší problém, jo. Tam se za vámi zavřou dveře a teď trošku tma vevnitř a takže, tak.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to na posouzení každého. O léčbě chladem a mrazem si povídáme v dopoledním vysílání Dvojky Českého rozhlasu s Romanem Hrabaněm a Ivo Pultrem, povídat si s námi můžete i vy, stačí, když vytočíte telefonní číslo sem k nám do studia 221552525 nebo 2424 na konci. Ptát se můžete i formou naší e-mailové schránky jejakaje@rozhlas.cz, poslat nám můžete i SMSku ve tvaru R2 JEJAKAJE a text vašeho dotazu, zprávu pošlete na číslo 9077704 a ještě dodám, že na našem webu 2.rozhlas.cz probíhá také chat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Metodu celotělové chladové terapie poprvé vyzkoušel v 70. letech minulého století v Japonsku profesor Tošima Jamauči, který dokonce používal teploty až do minus 175 stupňů Celsia. Postupně se tato metoda rozšířila do celého světa. Za 30 let existence ji okusili miliony lidí a představujeme si ji i my dnes v dopoledním vysílání Dvojky Českého rozhlasu s Romanem Hrabaněm a Ivo Pultrem z Kryocentra v Praze. No, a na našem telefonu 221552525 už čeká první z našich posluchaček. Dobré dopoledne vám přejeme.
osoba
--------------------
Dobré dopoledne, tady posluchačka ze Zlína. Já mám takový dotaz, byla jsem v lázních v Jáchymově, kde také provozují kryoterapii a chtěla ji podstoupit, protože mám problémy s artrózou a když jsem ale řekla, že jsem před 4 roky měla trombózu v lýtku levé nohy, ale bylo to po úrazu po pádu z kola a obrovském hematomu a už prostě je to zahojené, je to rekanalizované plně, tak přesto mi nebyla doporučena. Tak se chci zeptat, jaký na to mají názor pánové?
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za váš dotaz.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Dobrý den. Já bych se asi držel rady lékaře, který teda vám terapii nedoporučil. Takže asi tohle to.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vždycky je dobré zkonzultovat krátká využití kryoterapie s ošetřujícím lékařem.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Pokud jsou nějaké větší zdravotní problémy, tak určitě ošetřující lékař má mít slovo.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další z posluchaček se chce zeptat, zda je možné do kryokomory vstoupit s nízkým tlakem?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, s nízkým tlakem není žádný velký problém.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Problémem je vysoký tlak.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Vysoký, vysoký, jo, tam je takový ten limit hraniční 160 na 115 nebo 110. Takže nízký tlak nevadí, ten vám zvedneme malinko.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz z našich posluchačských řad. Jakým způsobem se pomocí kryoterapie léčí lupenka? Jaké účinky má chlad na kůži?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, tak s tou lupenkou je to takové 50 na 50. Tam opravdu někomu to zabere hodně, někomu se dá říct vůbec, je to spíš takové, já říkám takové 50 na 50 s lupenkou, jo. Pokud někdo se rozhodne chodit, tak opravdu těch vstupů 10 až 40, ničím nemazat, žádné kortikoidy, ničím, prostě chodit a po několika vstupech už pozná, jak to na něj působí.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz, posluchačka ze Zlína chce se zeptat, jestli je kryoterapi vhodná na revmatoidní artritidu, jestli už jsou známé nějaké výsledky s touto diagnózou?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
No, tak na revmatoidní artritidu, vlastně na tyhle ty problémy celé polárium vzniklo v Japonsku, kdy jak jste zmínila, Japonci začali aplikovat vlastně na tyto problémové partie tekutý dusík a vlastně dosáhli s tím výborných výsledků dokonce v Polsku a tuším i v Německu platí zdravotní pojišťovny. U nás zatím doposud nejsou, ale myslím si, že je to otázka času, kdy to zařízení Léčebné rehabilitační zařízení Čeladná, kde teda tam bylo otevřeno úplně první polarium na popud pana doktora Šmuka. Tak si myslím, že také to docílí nějakých těch studií a že taky pojišťovny budou do budoucna přispívat.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a my pojďme zjistit, na co se chce zeptat další volající čeká na našem telefonu, dobré dopoledne.
osoba
--------------------
Dobrý den, já vás srdečně zdravím, u telefonu je Dana Mlčochová, která právě jede do rehabilitačního centra v Čeladné a kde budu chodit do toho úžasnýho mrazu. Já se omlouvám, já jsem velmi pozdě zapla Český rozhlas 2, protože jedu v autě a teď jsem zastavila kousek před Čeladnou. Takže vás ještě jednou srdečně zdravím, promiňte mi to, a jsem velice ráda, že do Čeladné do kryokomory už vlastně dneska myslím půjdu a je to úžasné, úžasné, úžasné a už tam jedu podeváté do Čeladné a moc se na to těším. Doufám, že jste mi trošku rozuměli.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozuměli jsme vám výborně a jsme moc rádi, že máte s kryoterapií takto pozitivní zkušenosti, může to být inspirace i pro další. Ostatně kryoterapii také využívá řada lékařů třeba, kteří se specializují na foniatrii, kteří mají v péči hlasové profesionály operní pěvce, i na ty to prý velmi dobře působí.
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Tady u nás hlavně v Praze nám posílá své pacienty paní profesorka Vydrová, kde teda opravdu musíme říct, že na ty problémy s hlasivkami nebo foniatrické problémy se dá říct, že je úplně stoprocentní úspěšnost, jo, protože tam to vidíme, že už po několika návštěvách a vstupech, tak jako to zlepšení je úžasné.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě musíme dodat, že hodně také kryoterapie může pomoct sportovcům, vy dva jste ještě stále aktivní sportovci. Roman Hrabaň několikrát účastník letních i zimních olympijských hej v desetiboji jako bobista, Ivo Pultr stále aktivní tenista. Čili k vám také chodí celá řada olympioniků, aktivní sportovců, atletů, hokejistů, tenistů, ti všichni se u vás scházejí. V čem jim pomáhá kryoterapie, při regeneraci?
Ivo PULTR, Kryocentrum Praha
Roman HRABAŇ, Kryocentrum Praha
nejmenovaná osoba
--------------------
Ano, určitě. Každý sportovec zařazuje do svého tréningového procesu fázi regenerace, čím je náročnější sport, tím určitě ta regenerace musí být intenzivnější. Jedna právě z těch intenzivních regenerací je kryoterapie, kde dochází opravdu k rychlému nabytí sil, ztracených sil.
Eva KVASNIČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď se nám tady do vysílání probourává nějaký mobilní telefon, pročež já poděkuju oběma pánům a připomínám, že zbytek našeho povídání nebo odpovědí můžete najít na webu 2.rozhlas.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.