Dnešním turistům chybí pokora, říká Hynek Adámek

29. únor 2012

Hostem Martiny Kociánové a magazínu „Je jaká je“ před středečním polednem s datem 29. února, byl Hynek Adámek, geograf, publicista i popularizátor vědy.

Tak trochu jiný cestovatel
Geograf, kartograf, fotograf, publicista, průvodce, spisovatel, cestovatel. Tím vším je Hynek Adámek. Čím je ale nejvíce? „To se samozřejmě s časem vyvíjí. Ze začátku, kdy jsem pracoval v geografickém ústavu v Brně, jsem si myslel, že budu vědec. Postupem doby se mi podařilo více dostat k psaní a propojit své záliby. A to u mě dnes převládá. V poslední době jsem nikde nebyl tak dlouho, abych mohl napsat nějakou knihu. Proto tvořím spíše krátké publicistické příspěvky. Nemohu ale říci, že píšu jen tzv. od stolu. Vždy se snažím přidat něco navíc jako třeba informace z archivů nebo rozhovory s místními lidmi.“

Hynek Adámek

50 dnů jen ve společnosti zimy a stále stejných lidí
Hynek Adámek je autorem knihy Češi v Antarktidě, ve které popisuje svůj 50denní pobyt s českými vědci, kteří, během letní antarktické sezóny 2004/2005 na ostrově Ja­mese Rosse, vybudovali první českou vědeckou základnu. Jde o sta­nici Johanna Gregora Mendela. „Říkal jsem si, že od 70. let tady nic podobného nevyšlo. A když se nám, tedy Čechům, podařilo stálou stanici vytvořit, tak by bylo dobré podívat se na detaily o kterých se moc neví. Poslední knihu o Antarktitě napsal Stanislav Bártl (Bílá pevnina).“
Podle kritiků je proti němu Hynek Adámek spíše suchý, vědecký a stručný. „Ano mám takovýto styl raději a vždy se snažím fakta proložit zážitky domorodců. O to větší radost mám, že se mi ozvalo několik odborníků, kteří velmi hodnotili to, že kniha obsahuje dosud nikde nepublikované skutečnosti o Antarktitě.“

Tři týdny čekání
A co tam vlastně celých 50 dní dělal? „Snažil jsem se, vlastně jen jako taková podržtaška, pomáhat profíkům. Což opravdu moc nešlo. Jel jsem tam jen jako novinář. Hlavně jsem byl šťastný, že jsem se tam vůbec dostal. Na začátku našeho pobytu jsme měli problém s dopravou, resp. asi tři týdny jsme čekali na to, až nám dovezou materiál na stavbu základny. Stavěli jsme ji z dřevoštěpkových panelů. V čase čekání jsme bydleli ve stanech, jeden byl velký, společný. Večer jsme se v něm scházeli a povídali si. To hodně sbližuje. Moc si ale nedovedu představit, co a jak dělali vědci, kteří zde museli přezimovat a 6-7 měsíců být ve stále stejné společnosti. Šachové figurky musely být opravdu hodně oleštěné.“

Logo

Zničí Antarktidu turisté?
V posledních letech se hodně hovoří o globálním oteplování, o velkých změnách, a to zejména v těchto vzdálených lokalitách. Jak se na to dívá Hynek Adámek? „Mě ani tak nevadí globální oteplování, co mě ale děsí je nárůst turistů, kteří se na Antarktidu v poslední době valí.“ Podle statistik ji v roce 1980 navštívilo cca 2500 lidí, v sezóně 2015-2016 to má být již 100 tisíc lidí. „Takový počet lidí na tak citlivou krajinu, kdy stačí jen málo a dojde k jejímu poškození, je opravdu hodně. Toho se opravdu bojím a moc nevím, co s tím dělat.“

Jsou turisté a turisté
Dalším zajímavým místem, které navštívil již 19krát (!), je Island. „Tato země je opravdu specifická. Nepatří vlastně nikam, ani do Evropy, ani do Ameriky. Začal jsem tam jezdit jako průvodce a později se má láska k Islandu nějak rozkošatěla.“ Jako příklad, jak mohou turisté ovlivnit místní život, uvedl turistickou trasu u místního islandského ledovce. „Když jsem tam byl poprvé v roce 1984, tak turistům ledovec ukazovali opravdu místní rybáři, kteří to měli jako takový vedlejšák ke své práci. Dnes to jsou profesionálové, kteří vždy v sezóně pracují na plný úvazek. Pokud se sem chcete dostat, musíte si místo na lodi objednat několik měsíců dopředu. Na začátku mě to hodně štvalo. Navíc turisté vlezou úplně všude, a pokud se nechovají jako na návštěvě, jsem hodně naštvaný. Řekl bych, že pro mě přijatelný turista je pouze turista pokorný. To je to správné slovo, pokora.“

Jezero Fryxell, Antarktida

Neberte cestování jako zářezy na disku
Hynek Adámek nám také poradil, jak cestovat a něco z toho mít. „Dnešní turista někam přijede, rychle si vše vyfotí a hned chce jet dál. Udělá si takový *zářez na disku*, kde je napsáno: tady jsem byl a víc jej nezajímá. Zkuste to ale jinak. Posaďte se a namísto fotografie nakreslete skicu, obrázek. Pak teprve pochopíte, že ty stromy jsou jiné, než na jaké jste doma zvyklí a další detaily. Tak to dělali i slavní cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Oni samozřejmě také požizovali fotografie, ale více kreslili.“

O další cestovatelské lásce, kterou je pro Hynka Adámka Afrika, a mnoho dalších zajímavostí se dozvíte jen pokud si poslechnete celý rozhovor. Ptala se Martina Kocinánová. (Audio najdete na začátku článku.)

autor: lup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.