Dluhopis je svojí povahou konzervativní záležitost

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchači, naši věrní posluchači Českého rozhlasu Dvojka, vy víte, že v tuto chvíli přichází čas pro naši rádcovskou rubriku Rodinné finance. V tuto chvíli se do role rádce pasoval, můžeme to tak říct, Zdeněk Simaichl, protože ten nám teď chce vysvětlit, co to jsou státní dluhopisy, zdali se vyplatí a zdali kolem nich chodit po špičkách, anebo se osmělit. Zdeňku, přeji hezké dopoledne.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Ano, samozvaný rádce, dobrý den.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozvaný rádče. Prosím vás, řekněte mi, co jsou to státní dluhopisy, řekněte nám.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Dluhopis je v podstatě cenný papír nebo spadá do klasifikace cenných papírů, kde se jeho emitent zavazuje v určité době splatnosti vyplatit stanovený obnos včetně nějakého úroku, jakoby ceny, ceny peněz. Těch možností, jakým způsobem tento úrok může vyplatit, je několik. Shodou okolností právě v té probíhající tranši státních dluhopisů, která, které říkáme takzvaná jarní, protože ono se ještě počítá s podzimní, to znamená, budou tento rok pravděpodobně 2 tyto tranše, tak máme možnost vidět 2 typy nebo 2 druhy těchto dluhopisů, nebo dokonce 3, mám takový dojem. Je to takzvaný diskontovaný dluhopis, kuponový a reinvestiční, to si přesně řekneme, co to znamená, aby i vlastně i lidé, kteří už v současné době ty dluhopisy mohou nakupovat, přemýšlí o tom, tak, aby se v té terminologii dokázali vyznat a dokázali si říct, co od kterého dluhopisu lze očekávat.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste teď řekl, lidé, kteří už je nakupují třeba v této době. Už jste si nějaký koupil?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Já osobně ne, ani o tom neuvažuji, že bych si koupil.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Prostě proto, že se domnívám, že v současné době, pokud se budeme pohybovat v oblasti konzervativních investic a tento dluhopis je svoji povahou konzervativní záležitostí, tak si myslím, že lze najít něco minimálně stejně dobrého, likvidnějšího, to znamená s větší dostupností prostředků a nemyslím si, že toto je nějaká v uvozovkách díra do světa, po které by, po které bych měl okamžitě sáhnout, to zcela určitě ne.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, tak si teď vyslechněme, státní dluhopisy, obsahuje to slovo státní a v tomto smyslu slova se chci zeptat, proč tedy na tom, abychom si nakupovali tyto dluhopisy, Miroslavu Kalouskovi tolik záleží. Co z toho tedy bude mít stát? Odhlédnu teď od toho, co z toho budeme mít my.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak stát jako emitent získá určitou likviditu. Ta likvidita v této tranši je někde na úrovni kolem 20 miliard korun, to je takový strop, který je teda vyčleněn. A co z toho budou mít lidé? Lidé z toho budou mít prostě nějaké konzervativní zhodnocení relativně bezpečné, když uvážím, že pokud bych využíval jakýkoliv jiný bankovní produkt, tak tam samozřejmě platí státní záruka, teďko mluvím o spořících účtech, například termínovaných vkladech, což je jakási alternativa k těmto státním dluhopisům, tak tam platí samozřejmě ta záruka Fondu pojištění vkladů, což je dneska nějakých 100 % a ekvivalent 100 tisíc euro, což je zhruba 2,5 milionů korun. V okamžiku, kdy mám více peněz a chci je rozložit nějakým způsobem opět konzervativně, tak toto může být alternativa, protože samozřejmě, pokud za něco ručí stát, tak zde vzhledem k tomu, že kromě těch 7letých protiinflačních dluhopisů, tak ta výše nákupu není nijak omezená, tak si myslím, že pro ultrakonzervativní investory, kteří chtějí záruku státu a mají víc než těch 2,5 milionů korun a chtějí investovat najednou na jedno rodné číslo, tak je to alternativa, která, si myslím, má své opodstatnění.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale přesto tak podprahově trošičku cítím, že je to investice z lásky k vlasti.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Já nevím, jestli z lásky k vlasti, já bych to tak možná úplně necharakterizoval. Já to vnímám a teďka to řeknu prostě na rovinu tak, jak to cítím, jako prostě začátek další předvolební kampaně, protože když vezmu, jakým způsobem stát může ke stejným prostředkům přijít nějakých státních pokladničních poukázek u institucionálních investorů typu penzijních fondů nebo dalších podílových fondů s konzervativním zaměřením, tak v podstatě za ty samé peníze může získat za polovinu nákladů. Když ještě odmyslím to, že poplatky, které jsou v podstatě nulové a které jsou spojené s tou administrací, to znamená, když budu investovat do těchto dluhopisů, nezaplatím žádný vstupní poplatek, žádné administrativní poplatky za správu a vedení toho účtu, tak je nadmíru jasné, kdo to všechno vlastně zaplatí, že to budeme, že to budou lidé, kteří si ty dluhopisy nekoupí v uvozovkách, teda včetně těch, který si je koupí, ale zejména ti, co si je nekoupí, protože to samozřejmě půjde ze státního rozpočtu, tedy z peněz nás všech. To znamená, pokud na jedné straně říkám, že státní, že stavební spoření je špatně, že na to doplácí určitá skupina lidí, tak tady si myslím, že to je to samé, možná ještě horší. Takže je otázka akorát, pro koho vlastně ty státní dluhopisy budou, to už jsem tady víceméně řekl, tu skupinu lidí, ale z pohledu státu jako v uvozovkách řádného hospodáře na tom nevidím nic výhodného.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
V tuto chvíli vám tedy děkuji za rozhovor. Ne, já si samozřejmě dělám legraci. Pojďme si přece jenom říct, vy jste tady mluvil o různých druzích těch státních dluhopisů, pojďme si je přece jenom osvětlit, protože vy jste řekl, že pro ultrakonzervativní střadatele to může být varianta, takže si pojďme říct, za jakých okolností.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak já už jsem, a to číslo tady padlo, tak ta celková tranše je zhruba ve výši 20 miliard korun. Dobré je i pro ty menší střadatele, kteří by se chtěli tohoto účastnit, tak ta investice začíná na 1000 korunách, maximální výše je omezená pouze nebo té investice omezena pouze u těch protiinflačních 7letých dluhopisů, a to je 5 milionů korun. To znamená u těch 3 předchozích, to znamená u toho diskontovaného, kuponového a reinvestičního, tak tam to omezené není. Tomu státu dneska mohou v uvozovkách půjčit 4 různými způsoby s různou dobou splatnosti a výnosem, ten první je diskontovaný dluhopis. Toho názvu není potřeba se nějak bát, pouze nám říká, že celkový výnos se splatností 18 měsíců, to znamená, je to na rok a půl, nikoliv na rok tak, jak to bylo v té podzimní tranši, takže na 18 měsíců ve výši 3 % bude realizovaný rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou, což zase zjednodušeně znamená, že koupím dluhopis za méně, než za něj za 18 měsíců dostanu. Ještě jinými slovy, dluhopis, který má nominální hodnotu 1000 korun při splatnosti, koupím dnes při, v tom upisovacím období, které trvá do 31. května, to je také dobré říci, že je čas pouze do konce tady toho měsíce, tak koupím dnes za 950 korun například a za těch 18 měsíců za něj získám, tedy za každý ten jeden dluhopis o 50 korun více. Takže to je myšleno tím diskontovaným dluhopisem, že ta nákupní cena je diskontovaná oproti té ceně při splatnosti. Tady akorát pozor první trik tady spočívá, nebo trik, v uvozovkách trik spočívá v délce splatnosti a v celkovém hodnocení. Pokud já říkám, že za 18 měsíců mi to vydělá 3 %, tak v takovém tom srovnatelném zhodnocení, to znamená zvykneme si uvádět sazby, úrokové sazby v ročním zhodnocení, to znamená, když to přepočítám z těch 18 měsíců na 12, tak už to zdaleka se netváří tak dobře, že 3 %, řekněme si, to je poměrně slušné.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To zní dobře.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Ale pokud to přepočítám ročně, tak dojdu k číslu 2,5, to znamená, když dneska vezmu jakýkoliv spořící nebo ne jakýkoliv, nebo řekněme takové ty minimálně 3, 4, které jsou na té špici, spořící účty, tak tam se dostávám běžně k zhodnocení 2,5 %. Je pravda, že před zdaněním. Je pravda, že když to zdaním, abysme byli fér, tak se dostávám na číslo 2,125, to znamená, je to o trošičku více, nikoliv signifikantně, ale je to o trošičku více, ale hlavně u těch spořících účtů se k něm penězům dostanu kdykoliv, což samozřejmě u těchto státních dluhopisů, tak tam likvidita je poněkud omezenější, nikoliv úplně omezená, ale omezenější. Ten druhý a třetí způsob jsou pětileté dluhopisy. To znamená máme tady těch 18 měsíců, o kterých jsme hovořili, ten druhý a třetí je pětileté dluhopisy, jeden je kuponový, druhý reinvestiční. U toho kuponového bude úrok vyplácen každý rok vlastně ve stanoveném datu na běžný účet a jak už název napovídá, tak u té reinvestiční varianty nebude docházet k výplatě toho úrokového výnosu, ale tento bude reinvestován zpět, to znamená připsán na majetkový účet každý rok a tak v podstatě se ten počet držených dluhopisů se zvýší až do té doby splatnosti. To znamená u jedné varianty si nechávám vyplácet průběžně úroky a u té druhé se mi naopak kapitalizují a o to více budu mít na konci.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, vy se nás můžete na cokoliv ohledně státních dluhopisů zeptat už za malou chvíli, a to na číslo 221552525 nebo 2424, také nám můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz. Pošlete i SMSku ve tvaru R2 mezera JEJAKAJE mezera text vašeho dotazu, a to na číslo 9077704, vaše otázky zodpoví Zdeněk Simaichl.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Elvis Presley měl v této písničce podstatně větší starosti, než jaké tady řešíme teď a dokázal o nich velice krásně mluvit i zpívat. My to asi nezvládneme písní, nicméně Zdeněk Simaichl vám v tuto chvíli určitě poradí a zodpoví vaše otázky, které se týkají státních dluhopisů. Máme tady prvního tázajícího se, prosím vzneste svoji otázku, přeji hezké dopoledne.
posluchačka
--------------------
Dobrý den z Karlových Varů a moje otázka zní, které finanční ústavy, to znamená banky nebo jiné finanční ústavy jsou oprávněny přijímat úpisy těchto dluhopisů a popřípadě, zda tedy, když udělám nabídku nebo požadavek, musím ještě do konce toho 31. května, zda musím tuto částku složit na účet tedy státu?
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za tuto praktickou otázku, velmi praktickou. Zdeňku, povídejte.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Velmi praktickou, přesně tak, až procesní bych řekl. Tak ty banky jsou celkem 4, jsou to v podstatě 3 největší ústavy v České republice Česká spořitelna, Komerční banka, Československá obchodní banka a nově oproti podzimní tranši k tomu přibyla i J&T Banka. To znamená, ty ústavy jsou dneska 4. Pokud jste se jako investor zúčastnila té podzimní tranše, tak stačí akorát na příslušné pobočce kterékoliv z těchto, z těchto ústavů sepsat žádost a do 5 dnů ty peníze převést. To je velmi důležité. To znamená, nečekat na konec toho května, ale do 5 dnů od sepsání té žádosti je potřeba ty peníze převést, jinak ta žádost zaniká. Pro ty, kteří o tom uvažují úplně poprvé, tak kromě ještě té žádosti, tak té bude předcházet ještě sepsání takzvané komisionářské smlouvy a v okamžiku, která v podstatě funguje jako rámcová, jinými slovy, sepíšu komisionářskou smlouvu, která upravuje podmínky nákupu těch dluhopisů, potom sepíši žádost a do 5 pracovních dnů převedu peníze. Ty dluhopisy, nebo ta tranše, to vydání samotné se počítá na den 12. června, kdy se připíšou na majetkové účty těchto investorů, těchto lidí. Takže ještě jednou řeknu zkráceně ten mechanismus, komisionářská smlouva, na kterékoliv pobočce bank, které jsem vyjmenoval, dále žádost, do 5 pracovních dnů převést příslušný obnos a 12. června, tedy 12 dní po skončení upisovacího období dojde k přípisu těchto dluhopisů na majetkový účet.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně. Dovolala se k nám další posluchačka, přeji hezké dopoledne, ptejte se.
posluchač
--------------------
Dobrý dne.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to posluchač, dobrý den, zdravím vás.
posluchač
--------------------
Můžu mluvit jo?
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodně.
posluchač
--------------------
Takže tady Josef, Brno. V prvé řadě bych chtěl vašemu hostu kompliment složit, protože pořady, který on vede nebo který on moderuje, nemoderuje, se používá, tak jsou naprosto srozumitelný.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Děkuju.
posluchač
--------------------
A v podstatě vyhledávám a těším se na ně. Za druhé, mám jako naprosto nekonzervativní investor, nesouhlasím s ním, že jsou lepší teda, že jsou lepší třeba vklady do akcií, protože já už mám akcie asi 10 roků a podle teorie, kterou vedou různí takoví lidi, tak do 10 roků by se to mělo znásobit, já vlastně neustále klesám s těma akciema a vzhledem tady k tomu vývoji celosvětovýmu, si myslím, že investice do nějakých akcií nebo do nějakých podobných neseriózní věc. Za třetí, třetí otázka, když otevřu internet, tak banka Creditas nabízí úrok 4,3 %. Jestli by mohl váš host k tomu něco říct a i k této bance, co to vlastně ta banka je, nebo není.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud nemáte začtvrté, tak vám rovnou hned odpoví, jestli chcete.
posluchač
--------------------
A ještě za čtvrté.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, za čtvrté je.
posluchač
--------------------
Kdyby se prosím vás trošku, když vypovím tady tyhle ty dluhopisy, jaký jsou sankce jo v těch, myslím v těch dvou posledních těch ... Fajn, děkuji.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. My vám také děkujeme mnohokrát. Zdravíme Josefa do Brna. Zdeňku, máte tady přímo úkolníček.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak já nevím, jestli to zvládnem do konce tohoto pořadu. Co se týče té Creditas, tam bych asi začal. Creditas není banka, je to družstevní záložna a jako taková, protože své aktiva spravují trošičku, já nechci, aby to teďka špatně vyznělo, ale řekněme rizikovějším způsobem, nabízejí rizikovější úvěry. Ty družstevní záložny fungují trošičku jinak, než klasické banky, řekněme mají trošičku jinou metodiku uvolněnější, vyplňují určitý segment trhu, do kterého se banky příliš nepouštějí, protože to riziko je tam vyšší, tak si potom mohou dovolit samozřejmě i úroky svých družstevníkům nebo svých členů zhodnocovat trošičku lepším procentem, než ostatní banky.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to je úplně jiná filozofie, než třeba u dluhopisů.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
To zcela určitě, úplně jiná filozofie, ale není zase potřeba se toho bát, protože vklady u družstevních záložen jsou pojištěny stejně jako u bank, to znamená do těch 2,5 milionů a 100 % na jedno rodné číslo.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se teď věnovala té čtyřce.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Ano, přesně. Já bych se vrátil k té čtyřce, protože ta shodou okolností je aktuální. Samozřejmě stát zabudoval do těchto dluhopisů, my tomu říkáme takzvaná podopce, to znamená, je tam možnost to prodat ještě před splatností, nicméně není to úplně tak výhodné, jako samozřejmě, když ten dluhopis držím na celou tu dobu, na kterou je upsán až do té splatnosti. Konkrétně lze to teda, to je velmi důležité, prodat předčasně bez sankcí a bez jakýchkoliv poplatků, akorát u investic, které budou nad 500 tisíc korun, tak se to bude vyplácet těch prvních 500 tisíc se vyplatí a polovina z toho, co je nad 500 tisíc, se vyplatí v té první výplatě s těmi 500 tisíci a na tu druhou se musí počkat jakoby do dalšího období, to znamená, bude se to vyplácet ne najednou, ale nadvakrát, což je první omezení a druhé omezení je, že třeba ten diskontovaný dluhopis, který je na 18 měsíců, tak, pokud ho prodám do prvních 6 měsíců, tak je to bez úroku, to znamená, nedostanu vyplaceno, dostanu akorát ten ani ne nominál, vlastně ten diskont, který jsem, za který jsem to nakoupil a nedostanu žádné zhodnocení a u těch protiinflačních kuponových a reinvestičních, tak tam to platí do prvních 18 měsíců, to znamená, tam to dostáváme bez jakéhokoliv zhodnocení a teprve od 18 měsíců dál už potom to dostanu vyplacené s nějakými úroky.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdeňku Simaichle, já vám mockrát děkuji, pochválil vás už pan Josef z Brna, tak já se už nebudu přidávat a jenom vám poděkuji za návštěvu dnes ve studiu a vysvětlení toho, co si počít se státními dluhopisy.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Já také velmi děkuji za pozvání a jenom pro pána, protože ono se tady to týká vlastně investic do podílových listů a my o tom velmi podrobně budeme hovořit v pátek v Kontaktu ve 20 hodin se Světlanou Lavičkovou.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně. Zdeňku, budu se těšit na pátek i na příští středu, kdy se s vámi určitě setkám nebo za 14 dní. Děkuji mnohokrát.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.