Divadelní režie je velmi osamělá profese, tvrdí Lucie Bělohradská
Hostem dnešního (pátečního) Setkání Hosta do domu byla divadelní a televizní režisérka Lucie BĚLOHRADSKÁ. Její několikaletou práci mohou vidět návštěvníci Letních shakespearovských slavností, kde se ujala režie hry Jindřich IV. Jaké byly její profesní začátky, jak se u nás hrají Shakespearovy hry a co v nejbližší době chystá? Nejen o tom s ní hovořil Vladimír Kroc.
„Britové Shakespeara opravdu umí. Hrát ho, a o tom se moc neví, je opravdu specifická, velmi obtížná herecká disciplína.“ Prozradila L. Bělohradská hned v úvodu. A ví, o čem mluví. Přímo na prknech, která znamenají svět, viděla britské herce Juda Lawa a Kevina Spaceyho: “Jsou naprosto bravurní v tom, jak tuto disciplínu zvládají. Je jim vlastní.“ A dodává: “Je také docela důležité, aby byl představitel Hamleta pohledný.“ Postavu Kralevice dánského u nás ztvárnil, právě v režii Lucie Bělohradské, herec Jiří Langmajer: “O představení jsem měla razantnější představu. Jiří si ale prosadil jeho romantičtější podobu." O herci následně říká: "Profesně je mimořádně vybaven, zároveň je velice zodpovědný. Na zkoušky chodil dokonale připravený. Na to vzpomínám s velkou úctou a někdy i sentimentem.“
“Mám radši, když herec moc nemudruje, ale zkouší. Na výklad díla jsem tu já.“ I tak sebejistě se režisérka ke své práci staví. Proto je až s podivem, že o ní dříve tvrdili, jak moc je introvertní a do divadla prý vůbec nepatří: “Přesto to dělám třicet let.“ Dodal náš host s úsměvem.
Začátky Lucie Bělohradské směřují do chebského divadla, kam odešla jako asistentka režiséra Jana Grossmana: “Byla to úžasná zkušenost. Jan Grossman mě tehdy do inscenace Švejk hodil jako malé štěně do vody. Dělala jsem všechno od ranního venčení jeho psa až po domluvy s osvětlovači. Přesto jsme měli moc času na hovory o režii a divadle. Tam jsem se infikovala něčím, co ve mě zůstalo do dneška. Myslím si, že typ divadla, které dělám, je nápodobné tomu, které dělal on.“
Její následné kroky vedly do Divadla Na Zábradlí. Tady asistovala režisérovi Evaldu Šormovi: “Byl to člověk zvláštní vnitřní intuice a magie.“ Charakterově ho staví do opozice k J. Grossmanovi. Přesto tvrdí, že setkání s těmito odlišnými typy režisérů považuje za obrovské štěstí.
Zaměřili jsme se i na televizní režii, s kterou se poprvé setkala po sametové revoluci: “Byla jsem oslovena, abych natočila tři neznámé povídky Samuela Becketta. V hlavní roli hrál tehdy Boris Rösner, byla to nádherná práce ... tímto jsem se pomalinku začala učit televizní technologii, jsem naprostý samouk.“ A jaký je podle ní rozdíl mezi divadelní a televizní režií? Narozdíl od divadla, kde můžeme pábit a vymýšlet si, je prý ve filmové skladbě důležité, aby byla v hlavě tvůrce připravena tak, aby ji posléze mohl dát dohromady. L. Bělohradská říká: “V tomto ohledu vnímám, že v porovnání s divadelní režií, je tahle práce poctivější. I když si myslím, že divadelní režie je těžší.“ Zároveň doplňuje, že by si na celovečerní film nikdy netroufla.
“Režie je v podstatě velmi osamělá profese. Podstatou je, že obsah své hlavy zjevujete na jevišti. Vlastně jste sám se svou hlavou. Pocit osamění je intenzivní v divadle, kde sedíte sám uprostřed temné díry hlediště, zatímco na jevišti stojí dvacet herců a jsou vždy v převaze.“ Tak zní charakteristika divadelní režie ústy hosta Vladimíre Kroce. L. Bělohradská dodává: “Do tohoto šíleného podniku jdu vždy podruhé, protože člověk všechno špatné zapomene a pamatuje si jen krásné.“
Více se dozvíte, poslechnete-li si následující zvukový záznam ...
Hostem pondělního Setkání byl herec Divadla na Vinohradech Ladislav Frej. V současnosti hraje v Letních shakespearovských slavnostech Macduffa, protivníka ctižádostivého Macbetha. Mj. byla řeč také o češtině. Více v článku Věry Luptákové: Slovenština je pro mě pohlazením na duši, říká Ladislav Frej
Herec Josef Carda se v muzikálu Hello, Dolly! představuje jako milionář Vanderlgelder. Kritici nešetří chválou. Nejen o inscenaci režiséra Ondřeje Sokola jsme hovořili v úterním rozhovoru Hosta do domu. Více v článku Eleny Horálkové: Josef Carda nechce hrát "klaďasy"
"Na kole dětem" je charitativní cyklistická akce, kterou se náš nejznámější jezdec na vysokém kole Josef Zimovčák snažil pomoci onkologicky nemocným děti. S jakým výsledkem? Poslechli jsme si ve středečním Setkání. Přečtěte si také článek Eleny Horálkové: Josef Zimovčák pomáhá se svým historickým kolem nemocným dětem
Navštívila nás geoložka Pavla Dagsson Waldhauserová, která se odstěhovala se svým mužem na Island. Na místě žila a pracovala celé tři roky, také sledovala erupci vulkánu Eyjafjöll o které hovořila ve čtvrtečním Setkání. Více v článku Jana Sklenáře: Čeká nás další výbuch vulkánu na Islandu?
Nezapomeňte, že rozhlasové hry, četby, nedělní pohádky nebo pohádky skřítka Hajaji najdete ve streamu, po dobu jednoho týdne, na našich stránkách. Více informací a přímé linky na pohádky najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
