Dialekty nejsou výsadou pouze lidské kultury
Ptačí nářečí bylo pozorováno i u celé řady živočišných druhů, které se své hlasové projevy teprve učí.
Jaký to má smysl?
Můžeme se s nimi setkat například u některých skupin ptáků, zejména kolibříků, papoušků či pěvců. Jaký má smysl zabývat se ptačími nářečími?
Kromě odhalování obecných zákonitostí fungování a evoluce kultury u zvířat může výzkum dialektů přispět např. k poznání migračního chování či vývoje habitatů v krajině.
Strnad obecný
Studie geografické distribuce dialektů však vyžadují data z rozsáhlých oblastí, jejichž získání je finančně a časově náročné. Jednou z možností, jak tomu napomoci, je přizvat k výzkumu veřejnost v rámci tzv. projektů občanské vědy („citizen science“). K tomu je však zapotřebí zvolit vhodný modelový druh, jenž by měl být pro veřejnost snadno dostupný, rozeznatelný a současně vhodný pro testování odborných hypotéz. Právě takovým druhem je strnad obecný (Emberiza citrinella).
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 05/2013.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
