Diagnóza: Máte nevyléčitelnou nemoc. Dokument o roztroušené skleróze

11. únor 2018

O možném průběhu roztroušené sklerózy, některých možnostech léčby, o osobním svědectví a osobní zkušenosti s touto nemocí. Ale i o možnosti naučit se zastavit dřív, než vás zastaví vnější okolnosti. A o možnosti překonat mýtus toho, že „nevyléčitelnou nemoc“ opravdu nelze vyléčit.

Skrze svou práci s lidmi a s tělem jsem začala potkávat značné množství mladých lidí s diagnózou roztroušené sklerózy a musela jsem si položit otázku, zda je velký počet těchto lidí mým subjektvním dojmem nebo realitou, která nějak souvisí s tím, jakým způsobem žijeme. Jak jsem začala lidi s eRSkou blíže poznávat, začalo se mi jevit, že jsou i osobnostně jaksi podobní.

Mladí dříči a usilovní pracanti, kteří na sebe příliš neberou ohledy. Často dělají mnoho věcí najednou, nepřipouští si emoce, vyčerpání a jedou dál. Mnohdy šikovní a talentovaní, což jim ještě přidává na výkonnosti a ubírá na potřebě se včas zastavit. A není taková celá moje generace? Čeho jsme vlastně docílili uspěchaným životem ve městě, ve kterém tíhneme k efektivnímu výkonu spíše než uvědomění si stavu vlastní mysli, těla a emocí?

Příběhy těch, co se vyléčili

Těmito otázkami jsem se inspirovala, když jsem dokumentovala příběh kamarádky z gymnázia Jany Hlaváčové, která se aktivně angažuje v podpoře lidí s RS (např. skrze Sdružení Mladých Sklerotiků). V dokumentu mluví o svých zkušenostech s první atakou (vzplanutí zánětu, které obvykle ukazuje na propuknutí této nemoci) taky moje spolužačka z Karlovy Univerzity Tereza Pavlíčková, fotograf Matěj Konečný a administrativní pracovnice Eliška Baloghová.

Jana na EMSP

Na závěr dokumentu se dostávám do kontaktu se dvěma ženami, kterým se podařilo se z roztroušené sklerózy vlastní cestou vyléčit – architektka a maminka čtyř dětí Renáta Drozdová Fantová a Jitka Prokopová, která pracuje na poli osobního rozvoje a napsala o svém příběhu s RS krátkou publikaci.

Názory odborníků

Osobní postřehy a zkušenosti těch, kteří znají RS na vlastní kůži, jsou v dokumentu proložené výpověďmi odborníků, kteří se zabývají cestami vy/léčení této nemoci. Promlouvá zde mezinárodně uznáváná kapacita a zakladatelka RS centra na Karlově náměstí prof. Eva Havrdová a rehabilitační lékařka MUDr. Martina Hoskovcová.

O psychickém podloží o osobnostním typu RSkářů má zajímavé postřehy psycholožka Petra Malinová. Svůj pohled na nemoc jako reakci těla na dlouhodobý duševní stres a disbalanc přidává MUDr. Jan Hnízdil zabývající se psychosomatikou. Vliv stresu a životního stylu na zdraví člověka zmiňuje též docent lékařské psychologie Radek Ptáček.

Jaký životní styl je normální?

Ať už ale v dokumentu promlouvá kdokoli, všechny výpovědi mi pomohly ujasnit si jednu věc: to, jakým způsobem žijeme, jíme, přemýšlíme a jednáme, má reálný dopad na naše zdraví. Zní to možná jako vcelku jasné a banální tvrzení, uvědomění si jeho důsledů nám ovšem dává do rukou reálnou zodpovědnost za naše zdraví a za spoluvytváření toho, jaký životní styl (a tedy i jeho důsledky) je v našem společenském podnebí „normální“ nebo „žádoucí“.

Pevně věřím, že toto vědomí nám připomene, jak zásadní je vnímat sebe sama jako spojení roviny těla, ducha, mysli i emocí a upřímně reflektovat to, jak se k těmto částem sebe sama chováme.

Jana na józe
autor: Iamme Candelwick
Spustit audio