Dětem ukazuji své jizvy, aby se jim nic podobného nestalo, říká popálená Simona, která se podílí na kampani 70 stupňů

Popáleniny horkou tekutinou jsou u nás nejčastějším dětským úrazem. Nejrizikovějšími místy v bytě jsou kuchyň a koupelna. Ročně podle neziskového spolku Bolíto, který stojí za kampaní 70 stupňů, vyhledá lékařskou pomoc devět tisíc dětí.

„Děti mají kůži mnohem citlivější, a když se popálí třeba roční dítě, tak už mu jde skoro o život,“ vysvětluje Simona Riedlová.  Jizev od popálenin se děti navíc nikdy nezbaví. Zůstanou jim celý život.

„Jak dítě roste, je nutné dělat uvolňovací řezy a všechno je to velmi bolestivé,“ dodává Simona Riedlová, která má s popáleninami vlastní velmi trpkou zkušenost. „Já dětem svoje jizvy ukazuji, vyprávím jim svůj příběh. Myslím, že takové věci děti musí vědět, aby se jim něco podobného nestalo.“

Když bylo Simoně Riedlové 17 let, vylezla s kamarádkami na odstavený vagón. „Byl tam takový poklop, který jsem chtěla prozkoumat. Zvedla jsem se, hlavou se dotkla drátů a víc už jsem nevěděla.“ Dvanáct dní potom Simona strávila v umělém spánku. „Když jsem se probudila, přišla za mnou máma a já ji nepoznala. Všechno se mi to vracelo až postupně.“

Mladá dívka měla popálenou velkou část těla a přišla o všechny vlasy. „Zhroutil se mi svět. Každý převaz jsem probrečela,“ vzpomíná Simona Riedlová na chvíle, které jí od základů změnily život. „Víc než tělo ale bolela duše. Dnes už jsem s tím vším srovnaná. Jizvy jsou mojí součástí. Když jsem zjistila svou vlastní hodnotu, tak se mi otevřel celý svět.“