Detektiv Tomáš Volf jednoho dne zaťukal na dveře mého mozku, vzpomíná spisovatel Jiří Březina
Je dvojnásobným držitelem ceny Detektivka roku. „Nikdy mě nenapadlo, že bych něco psal. Přišlo mi to jako nedostižný sen,“ přiznává úspěšný autor, který v dětství považoval za svůj vzor britského spisovatele A. C. Doyla. Mluví mu detektiv Tomáš Volf do děje knihy? Jaký případ řeší ve svém posledním románu? Nechá ho v budoucnu zemřít? Kam všude se dostal při přípravách na své knihy? Kde bere čas na psaní, když má rodinu? Poslechněte si v audiu.
Obvykle píše jednu knihu dva roky. Tu poslední s názvem Nalezení napsal v osobním rekordu za méně než rok. Nechybí v ní ani detektiv Tomáš Volf, hrdina jeho předchozích románů.
„Jednoho dne zaťukal na dveře mého mozku a věděl jsem, že je to ono. Má některé moje vlastnosti a má i ty, které bych chtěl mít. Kvůli němu jsem začal poslouchat metal a vzal si od něj houževnatost. A to je vlastnost, která se u psaní knížek docela hodí,“ myslí si Jiří Březina.
Začátky
Psát začal po překladu jedné knihy a hned jeho debut Na kopci byl oceněn. „Vykolejilo mě to a bylo to mimo moje představy. Nenapadlo mě, že ta kniha bude někoho zajímat.“
Jako dítě toho spoustu přečetl. „Můj dětský pokoj byl plný knih a měl jsem rád Eduarda Štorcha. Sám jsem se tehdy pokusil napsat román o pravěcích lovcích a byl to takový plagiát Lovců mamutů,“ usmívá se Jiří Březina.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
