Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace

12. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Komunikace není nic jiného než nastavení vztahů. Platí to i v oblasti školství

O reformě školství se mluví už dlouho. Nutnost změny, a to i v oblasti komunikace, potvrdila i probíhající pandemie. „Je to jasný signál ke změně. Zřetelně teď vidíme, že v oblasti vzdělávání nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je hlavně komunikace,“ apeluje expertka na PR.

Slabiny v oblasti školství a komunikace mezi ministerstvem školství a jednotlivými subjekty nyní podrobně popisuje výzkum, který probíhá na Katedře marketingové komunikace a PR Univerzity Karlovy. Jde o první studii svého druhu v České republice v takovém rozsahu.

„Zareagovali jsme na výzvu vypsanou ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkum se měl týkat toho, jaké komunikační kanály a vztahy jsou mezi jednotlivými aktéry v oblasti školství a vzdělávání. Do toho ale vstoupila pandemie,“ přibližuje zákulisí projektu Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR z Fakulty sociálních věd UK.

Zmatek a nejistota

Výzkum potvrdil, jak moc je situace v této oblasti komplikovaná. „Lidí, kteří si musejí předávat informace, je obrovské množství. A není zcela jasné, kdo, jak s kým má mluvit. Co si mají říkat a zda je to efektivní.“

Čtěte také

Symbolem řízení vzdělávání je ministerstvo, na druhé straně je tu ale i velmi silná role zřizovatelů škol. „Komunikace tu není založena na klasickém pyramidovém systému odshora dolů. Aktérů je tam mnoho a klíčovou postavou v komunikaci jsou ředitelé.“

Ti ale podle expertky na komunikaci dostávají obrovské množství informací. A bohužel se nemají koho doptat na podrobnosti.

„Zpětná vazba funguje velmi špatně. Ředitelé většinou o oficiální informaci diskutují s jinými řediteli. Nejsou si jisti rozdělením kompetencí. Proto přijímání informací není stejné po celé republice.“

Škola není armáda

Pokud tedy chce resort prosadit reformu vzdělávání, měl by si podle Denisy Hejlové v první řadě uvědomit, že situace není přímočará. „Dokument prostě nelze všem poslat datovou schránkou a očekávat, že ho všichni stejně přijmou. Škola není armáda a komunikace takto nefunguje.“

Pokud se má přejít ke změně, je třeba dát větší prostor tomu, aby lidé věc pochopili. „Informace by měly být kratší, srozumitelnější. A lidé by měli mít možnost se doptat – a to nejen ředitelé, ale i učitelé, rodiče nebo i děti.“

Zásluha pandemie

Pozitivní ale je, že se díky pandemii mluví o oblasti školství mnohem častěji a intenzivněji než dříve. „Jde o jasný signál, že je potřeba výrazná změna. A musí se to projevit právě v komunikaci.“

Čtěte také

„Komunikace totiž není nic jiného než nastavení vztahů. A vzdělávání je věc, která se odehrává v nějakém společenském konsenzu, takže lidé do toho mají právo mluvit.“ Přesun presenční výuky na distanční zvýraznil také téma samotného vzdělávání.

„To, o čem si lidé mysleli, že není problém, se najednou ukázalo jako velmi problematické. Veřejnost najednou zjistila, že nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je i to, co se děti mají naučit, jak se k sobě mají chovat, jaká je role učitele a jaké hodnoty by měl dětem předat,“ uzavírá Denisa Hejlová.

Další témata rozhovoru: komunikační styl nového vládního kabinetu; síla sociálních médií; zajímavý fenomén sítě Twitter; australská anabáze srbského tenisty z pohledu komunikace.

autoři: Zita Senková , Denisa Hejlová , opa
Spustit audio

Související