Den daňové svobody

6. červen 2001

Včerejšek byl letos posledním dnem, kdy pracujeme pro stát, dnešek je Dnem daňové svobody. Tento neoficiální ekonomický svátek, kdy začínáme pracovat pro sebe, připadal loni na včerejšek, tedy na šestého června. Co se změnilo?

Změnil se (a bohužel k horšímu) poměr mezi částkou, kterou platíme na daních, zákonném pojištění a jiných povinných odvodech státu a částkou, která nám zůstává v peněžence, se kterou můžeme naložit podle vlastní úvahy. Den daňové svobody je pomyslným dnem, kdy je vhodné přemýšlet o tom, zda stát s prostředky, které jsme mu svěřili, naložil moudře a hospodárně, anebo naopak marnotratně. O kvalitě našeho života nerozhoduje pouze termín onoho Dne daňové svobody, tedy míra zdanění, ale také to, jak je s našimi daněmi naloženo. Málokdo platí daně rád a jestliže navíc zjistí, že je z nich placen někdo, kdo pracuje špatně, že se z nich někdo obohatil ve zmanipulovaném výběrovém řízení, anebo že se na něco peněz nedostává, přestože si jako daňový poplatník myslí, že by se mělo, zlobí se právem.

Včera jsme tedy letos naposledy pracovali pro stát. Platí to i pro ministry, kteří také platí daně. Mimochodem ze mzdy, vyplácené z našich daní. Shodou okolností se právě včera ministři rozhodli projednat návrh zákona, kterým by rádi v našem zájmu vedli k daňové disciplíně pachatele velkých daňových úniků. Vcelku dobrý nápad zdvořile žádat od člověka s majetkem nad deset miliónů a manželů s majetkem nad dvacet miliónů přiznání k přírůstku majetku, ovšem sotva najde podporu v parlamentu. Většinu v něm totiž mají poslanci se zvláštní slabostí pro lidi, kteří svůj privátní Den daňové svobody mají třeba už v polovině ledna.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser