„Dědečkův talent jsem bohužel nezdědil,“ říká vnuk Josefa Lady. „Ve škole jsem se s kreslením trápil“

16. prosinec 2010

Host do domu

Péče o odkaz a dílo slavného malíře se v rodině dědí. Josef Lada ml. převzal „otěže“ po smrti svého otce Jana Vrány v roce 1994. O dědečkovi slýchal prý od rodičů často. „Mluvilo se o něm takřka denně, hlavně ve spojitosti s jeho prací. Když se na něj vzpomínalo, tak hlavně na jeho kreslířské začátky. Moje maminka mu musela často vařit kávu a nacpávat fajfku.“ Kde se v rodině vzaly umělecké sklony nikdo netuší.

Josef Lada prý malířské nadání svého dědečka nezdědil

Josef Lada prý žil svou prací denně, protože měl hodně zakázek. Ve volných chvílích, hlavně v 50. letech, se ale rád „nechával vyvézt“ na výlet autem za krásami české krajiny. Často navštěvoval místa kolem Vltavy a Mělníka.

Kreslení ve škole

Malíř Josef Lada pocházel z ševcovské rodiny. Od dětství si ale maloval a ve škole byl chválen. Časem se vypracoval a jeho obrázky krajiny kolem Hrusic, vodníků, ponocných, divoženek, kocoura Mikeše a dalších obletěly svět.

Jeho vnuk ale dědečkovo umění nezdědil. „Ve škole jsem se s kreslením trápil. Občas mi učitelé výkres dovolili odnést domů a tam jsem ho, za vydatné pomoci maminky, předělal, abych mohl dostat aspoň dvojku,“ přiznal Josef Lada ml.

Popularita v Japonsku

Obrázky malíře Josefa Lady jsou populární zvláště v Japonsku. „Je to tím, že Japonci mají rádi naši kulturu tak nějak všeobecně.“ Josefa Lady ml. kromě výstav často a rád zajíždí i do Hrusic, kde se jeho dědeček narodil a místní ho ještě mají v paměti.

Dodnes jsou prý naživu lidé, kteří se jako malé děti s malířem ve vesnici potkávali. „Tvrdí, že to byl příjemný a laskavý člověk. Jsem rád, že vzpomínky na něj se ještě dají vystopovat. A je to dobře,“ uzavírá.

autoři: Zuzana Burešová , eh