David Storch: Za migraci lidí můžou klimatické změny. Neubrání se ani ČR. V pohybu je 56 milionů lidí
Velké sucho, nedostatek místních zdrojů, hlad a žízeň. Migrace je ještě příjemným řešením: taky by mohlo přijít víc válek o „nová“ území. I když kdo ví? Migrace zničila celou civilizaci Mayů.
A právě environmentální změny životního prostředí s migrací obyvatelstva souvisely vždy. „Je to ale vždy kombinace několika faktorů. Populačního růstu, vyčerpáním místních zdrojů, migrací a bojem o další území, tedy válkami,“ říká ekolog a biolog David Sorch.
Je to vlastně úplně logická úvaha. Pokud je na jednom místě hodně lidí, kteří maximálně obhospodařují půdu, tak ji časem vyčerpají. A pokud k tomu nastane velké sucho, nezbývá než hladovět nebo to řešit migrací a bojem o nová území.
Imigranti v Česku budou
A výjimkou prý nebude ani současné území Česka. Podle průzkumů ale Češi cizince odmítají. Dokonce nejvíc ze všech zemí Evropské unie. „Opravdu nejsme na cizince připraveni a zavřením hranic se toho problému nezbavíme.“
Změna populační struktury tady nastane a bude znamenat i změnu struktury společenské. O tom je prý zcela zbytečné pochybovat.
Ale proč jsme jiní než další Evropané? „To kvůli tomu, že je naše obyvatelstvo velmi homogenizované. A může za to třeba násilné vyhnání židů a dalších menšin. Češi si tak na cizince musejí znovu zvykat. Budeme se s tím vyrovnávat špatně,“ tipuje biolog.
Kdo je hlavní viník?
Rozhodujícím klimatickým faktorem je sucho. Srážky jsou totiž mnohem důležitější než třeba teplota. „Aridní prostředí ovlivňuje vše, a to včetně mentality lidí, kteří tam žijí,“ dodává. A se suchem souvisí i třeba intenzita nepokojů.
Lidé jsou horší než hraboši. „Pokud se hraboši v jednom místě přemnoží, tak zvyšují populační hustotu na místě jiném,“ popisuje ekolog. „Nakonec hraboši vytvoří populační vlnu přes celou Evropu.“ Lidé na rozdíl od nich navíc dokážou využít prostředí na 100 %.
Lidstvo nikdy migrovat nepřestalo
I historický příchod Slovanů je vlastně jednou z prvních dokumentovaných migrací. Dalším příkladem může být mayská civilizace.
„Jak rostla jejich technologie a následně i kvalita využívání životního prostředí, zvyšovala se jejich populace, která se nakonec musela přestěhovat až na sever. Nedošlo tady ale ke kolapsu národa, ale celé civilizace. To je trochu výjimka,“ uzavírá.
Zajímá vás, proč města připomínají živé organismy? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
