David Storch: Senát chce, aby se v některých zónách národního parku mohlo stavět téměř nekontrolovaně

14. únor 2017
03678113.jpeg

Jak nakonec dopadne schvalování novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který se týká hlavně národních parků? Čáru přes rozpočet jí udělali senátoři. Podle ekologa jejich návrh teď úplně změnil smysl celé normy.

Smyslem novely mělo být zajištění nerušeného vývoje přírody na většině národních parků. Největší problém s tím mají hlavně obce na Šumavě, které s NP Šumava bojují už dnes. „Je to paradoxní, protože prosperují právě kvůli tomu, že sídlí v parku,“ říká David Storch. Národní parky jsou v ČR čtyři a zabírají 1,5 % plochy.

Co se teď nesmí

Každý park je rozdělený na různé zóny ochrany, teď by je nemělo být možné měnit po dobu 15 let. To se obcím samozřejmě nelíbí. „Za nimi teď stojí Senát, který chce, aby se v některých zónách parku mohlo stavět téměř nekontrolovaně,“ upozorňuje ekolog na smysl změn v novele.

„Zákon o ochraně přírody se tady tvořil opravdu mnoho let. Teď ale v odborných kruzích zavládl zmatek,“ pokračuje. „Návrh na stejnou rovinu staví ochranu přírody a rozvoj obcí, které v oblasti sídlí. V návrhu najdete i řadu zdánlivě kosmetických opatření. V konečném důsledku ale i dost divných a protichůdných.“

Senátoři chtějí původní novelu úplně zbořit! Přitom se na tomto konsensu pracovalo několik let!

Na první pohled malé změny

Jako příklad Storch uvedl pasáž novely, která ovlivňuje vodní hospodaření v chráněných oblastech. „Na první pohled se kroky na zvýšení retenční schopnosti krajiny zdají v pořádku. Na ten druhý už ale otevíráme vrátka pro stavbu úplně nových přehrad.“

Ve vládním návrhu, se kterým souhlasili i poslanci, taky musí být řádně zdůvodněn jakýkoli lov zvěře. To ale Senát škrtnul. Do zóny kulturní krajiny pak převádí lesy, které už člověk v průběhu let nějak pozměnil. Nově by v nich tak mohl hospodařit, třeba těžit. Proti se postavil i ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něj návrh změnil koncepci celé předlohy.