David Storch: Pandemie hraje do karet pytlákům i ilegálnímu odlesňování Amazonie

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pandemie ovlivnila i nelegální obchod se zvířaty

Vliv pandemie na klima je podle vědců zatím neznatelný. Přesto koronavirová krize přírodu citelně zasáhla

Klimatický dopad pandemie je zatím minimální. Klimaticky se samozřejmě projevilo  snížení provozu letadel, kvůli čemuž se nyní tvoří méně mraků. Stejné to ale bylo i po teroristických útocích 11. září. Rozhodně ale nejde o globální dlouhotrvající změny, říká v pořadu Jak to vidí biolog David Storch.

V důsledku pandemie ale zrychlilo odlesňování Amazonie. Říká to brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru a potvrzuje to i agentura AFP. Ta uvádí, že od začátku ledna do konce dubna se prales zmenšil o více než 1200 km čtverečních.

Odlesňování Amazonie zrychlilo

Z hlediska legálního je Amazonie perfektně chráněná, ale zákony se porušují s vědomím prezidenta a vlády

V současnosti je možné tempo odlesňování kdekoli na povrchu země detekovat pomocí dálkového snímkování, tedy družicovými snímky. Odlesňování Amazonie se ovšem zrychluje nejen vlivem pandemie.

Amazonie je specifická tím, že se odlesňuje čistě ilegálním hospodářským tlakem. V Amazonii žije spousta drobných farmářů, kteří ilegálně prales ničí zakládáním požárů a kácením kvůli svým malým polím.

Prales jako takový je ale poměrně striktně chráněn zákony. Problém je v osobě prezidenta Bolsonara, který zákony ignoruje. V Amazonii se totiž nachází značná část jeho voličů. A to se projevuje právě teď, protože v době pandemie mají lidé zkrátka jiné starosti než hlídat zákony,“ říká biolog.

Amazonie je jako Divoký západ

Brazílie je jednou z nejvíce zasažených zemí koronavirovou nákazou. Značná část finančních prostředků tak jde na boj s pandemií. Ochrana pralesa je teď prostě odsunuta na vedlejší kolej. Ochranářské programy byly nuceny propustit část zaměstnanců, což opět posílilo odlesňování.

Budoucnost Amazonského pralesa tak závisí hlavně na tom, co se bude dít v Brazílii a jak dobře bude fungovat. Kvůli pandemii není na nic jiného čas, navíc tam vládne populistický prezident. To se ale může brzy změnit. Brazílie je vyspělý stát s dobrými univerzitami a vzdělanou elitou. Má tak velký potenciál chránit dobře svoji přírodu,“ říká host Dvojky.

Pašeráci mají žně

Koronavirus nahrál pašerákům zvířat. Jejich kontrola je nyní obtížná

Koronavirus také ztížil nelegální obchod se zvířaty. Naopak v Africe nahrál pytlákům a pašerákům. „Intenzita ilegálního obchodu se zvířaty se zmenšila, protože se zmenšil transport mezi zeměmi obecně. Spousta zvířat se pašovala normálními turistickými linkami. Teď turistika nefunguje, proto není ani pašování.

Na druhé straně se to týká jen transferu. Pytláctví naopak může narůstat, je snazší, protože je méně peněz na boj proti pytlákům. Finanční motivace pro pytláky je nyní obrovská, protože všude hrozí finanční krize. Je to ale vždy otázka nabídky a poptávky, uzavírá David Storch.

Další témata rozhovoru: Nebezpečí plošné výsadby stromů; pralesní viry a ekologická nerovnováha; eutanazie v zoologických zahradách. 

Spustit audio

Odebírat podcast

Související