David Storch: Dnes už málokdo hospodaří na svém. Odpadl intimní vztah k půdě

Sklizeň obilí ve Volgogradské oblasti

Zásadní vliv na naši krajinu má nový způsob zemědělství. Industrializace robotizace. Vznikají obrovská pole, ale taky obrovské plochy novodobé divočiny. Je to jenom na škodu?

„Dnes už málokdo hospodaří na svém. Odpadl intimní vztah k půdě,“ říká ekolog David Storch. „Vlastník půdy se o ni nestará a pronajme ji někomu, ale ani ten nehospodaří. Najme si lidi, stroje. Traktorista přijede, udělá svoji práci podle GPS souřadnic a zase odjede.“

Vznik novodobé divočiny

To má obrovské konsekvence. „Musí se třeba hospodařit jen ve velkém a jenom tam, kde se to vyplatí.“ A taky tam skoro nic jiného než vlastní plodina, nepřežije. Na druhou stranu tady ale vznikají velké plochy, kde takto hospodařit nejde. „Taková krajina zarůstá a vzniká velmi zajímavá nová divočina.“

Zarostlá krajina může mít v lokálním měřítku i velký vliv na naše mikroklima. Nesmí se tedy jen tak „nechat být“. „S tím mám docela problém, protože to jde proti tomu, co jsme se v ochraně přírody až dosud naučili.“

Největší změna od dob neolitu

Tahle proměna krajiny vlivem nového způsobu zemědělství je podle Storcha opravdu nesrovnatelná s čímkoli jiným, co jsme tady zažili od dob neolitu. „Lidé už prostě nežijí zemědělským způsobem života. Zemědělství budou dělat stroje a lidé už budou žít jen ve městech.“

Mění to i náš jídelníček. „Můžete si pořídit jídlo z jakéhokoli kontinentu. Samozřejmě i proti tomuhle trendu existuje vzpoura v podobě farmářských trhů. To je v podstatě sentimentální vzdor.“

Proč jsou igelitové sáčky pro přírodu daleko menší problém, než si určitě myslíte? „Lidem sice vadí třeba odpadky, které se v lesích hromadí, ale reálně jejich škodlivost není tak velká, jak by se vám mohlo zdát.“ Více si ale poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.