David Mareček: Osvětim by měla zůstat v genetické paměti lidstva. K tomu je ale potřeba o ní mluvit

24. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Děti osvobozené z Osvětimi

V pondělí uplyne 75 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. V Izraeli se sešli světoví státníci, aby uctili památku obětí holocaustu. Proč jsme se z ničivé síly nenávisti stále nepoučili?

 

Na setkání státníků v jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem zaujal projev německého prezidenta. Frank-Walter Steinmeier přiznal zodpovědnost Němců za největší genocidu v dějinách i lítost nad ní.

V Německu se šíří nenávist

„Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili. Ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ prohlásil Steinmeier s tím, že podstata zla je stále stejná.

Čtěte také

Mechanismem vzniku a šíření nenávisti ve společnosti se zabýval neurofyziolog Tomáš Radil, přeživší Osvětimi. Bylo mu 14 let, když byl tábor osvobozen, připomíná v pořadu Jak to vidí.. generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Klíčová jsou autentická svědectví

„Podstata nenávisti je v lidech. A čím víc se šíří. Třeba i prostřednictvím politiků, kteří někdy rádi hrají na notu nenávisti a uzavření. Rozdmýchat negaci je zkrátka jednodušší než budovat něco pozitivního,“ zdůrazňuje Mareček.

„Tyto události by měly být v jakési genetické paměti lidstva, aby se pravděpodobnost toho, že se zopakují, snížila. K tomu je ale potřeba o nich mluvit. Nenechat to jako něco, co přece samozřejmě víme.“

Čtěte také

Nejlepším způsobem, jak přenášet historickou paměť, je autentické vyprávění pamětníků. „To silně působí na emoce, která je nejrychlejším přenašečem zkušenosti tak, aby trvale v lidech zůstala.“

Mareček připomíná nezastupitelnou roli institucí jako je Paměť národa nebo i Český rozhlas, které se snaží právě takovou autentickou zkušenost zachovat a předávat.

Poselství o naději

„Je příznačné, že lidé, kteří holocaust přežili, spíš mluví o naději, o odpuštění a o tom, co se dá získat pozitivního.“ Mareček v této souvislosti uvádí jednu vzpomínku profesora Radila na poslední dny před osvobozením Osvětimi:

Čtěte také

„Těsně před osvobozením, kdy už se vědělo, že je konec, viděl s kamarádem, jak jde k osvětimské bráně voják a táhne za sebou pušku. A řekl kamarádovi: Kdybychom měli pušku, tak bychom ho zastřelili. Ale ten kamarád řekl: Ne, protože už je po válce – už je za pět minut dvanáct a to, co platí za pět minut dvanáct, platí i ve dvanáct.“

„To si řekli čtrnáctiletí kluci, kteří Osvětim zažili. Považuju za zázrak, že je to nezničilo a nezlomilo to jejich ducha,“ uzavírá David Mareček.

Další témata rozhovoru: skladatelé Pavel Haas a Viktor Ullman, kteří zahynuli v Osvětimi; 200milionový dar manželů Dvořáků mladým vědcům; česká filantropie.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.