David Mareček: Které filmy z MFF Karlovy Vary stojí za to vidět? A jaký je odmítaný ruský snímek?

13. červenec 2022

V Karlových Varech skončil 56. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po dvou covidových letech přilákal nebývalé množství diváků. Jaké snímky zaujaly generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka? A jak vnímal emoce kolem uvedení ruského snímku, k jehož bojkotu vyzval i ukrajinský velvyslanec? V audiozáznamu ještě zazní téma, jakou roli má ve filmu hudba, i to, jak významně přispívá kinematografie k oživování dávných hitů.

Na karlovarský filmový festival letos přišlo 10 500 akreditovaných diváků. Projekce filmů byly do posledního místa zaplněné. „Ani mně se nepodařilo na spoustu filmů dostat,“ přiznává v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Izraelská Amerika

„Z filmů, které jsem měl možnost vidět, mě nejvíce zaujala Amerika izraelského režiséra Ofira Raula Graizera. Jde o pomalu vyprávěný hluboký příběh o přátelství dvou mužů na pozadí izraelské, barevné a voňavé, reality. Během filmu dojde k několika poměrně prudkým zvratům a i vyústění není zcela očekávané.“

Český Banger

„Druhý snímek je rozporuplný Banger, který natočil český režisér Adam Sedlák v hlavních rolích s Adamem Mišíkem a Marsellem Bendigem. Přestože reklamní texty mluvily o drogové a alkoholové jízdě, rozhodně nejde o film, který by drogy propagoval. Spíše naopak. Některým kritikům snímek přišel až moc moralistický. Mně se líbil. Minimálně šlo o velmi neotřelý, svižný a zajímavě natočený film.“

Ruský Kapitán

Velké emoce vzbudil ještě před zahájením festivalu ruský snímek Kapitán Volkonogov uprchl. Přední ukrajinští filmaři včetně ukrajinského velvyslance v České republice vyzvali v otevřeném dopise organizátory festivalu k bojkotu snímku.

Podle nich film vznikl s ruskou státní podporou a jeho tvůrci se podíleli na ruských propagandistických filmech. Festival se bránil tím, že děj filmu se odehrává ve 30. letech 20. století, odsuzuje stalinismus a podle vedení festivalu je velmi čitelnou kritikou stávajícího ruského režimu.

„Míchání politiky a umění je vždycky problém,“ uznává Mareček. „Jakmile je situace takto vyhrocená jako v případě války na Ukrajině, je přirozené, že postoj ke všemu ruskému je minimálně ostražitý, ne-li takto vyhrocený. Myslím si ale, že všude tam, kde to jde, by měla umělecká svoboda dostat přednost.“

„Film jsem bohužel kvůli zájmu diváků neviděl, ale kritiky jej označují za jeden z nejsilnějších počinů na karlovarském festivalu. Jsem přesvědčen, že pokud dílo obecně není otevřeně propagandistické, cíleně manipulativní nebo dezinformační, je dobré ho uvést. A dát možnost divákovi, posluchači nebo čtenáři, aby si na něj udělal vlastní názor.“

Spustit audio

Související