David Mareček: Hudba umí uklidnit i povzbudit. Ukázalo to i Mahlerovo Vzkříšení k 17. listopadu
Česká filharmonie letos připomněla 17. listopad provedením Mahlerovy Druhé symfonie, zvané Vzkříšení. Koncert, nesoucí poselství naděje i obnovy, měl řídit Zubin Méhta, jemuž zdravotní stav ale nedovolil do Prahy přicestovat. Přesto se večer v Rudolfinu odehrál ve velmi silné atmosféře. Ředitel České filharmonie David Mareček v rozhovoru přibližuje nejen tuto událost, ale také to, jak může film otevírat cestu k hudbě a jakou úlohu má hudba v době války a krizí.
„Na koncerty ke Dni svobody a demokracie vždy volíme symbolické dílo, zároveň se ale musíme shodnout s dirigentem,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ředitel České filharmonie David Mareček.
Proč Mahlerova skladba?
Zubin Méhta, legendární dirigent, si přál řídit Mahlerovu Druhou symfonii, k níž má osobně i profesně velmi blízký vztah a kterou v Praze několikrát uvedl. Kvůli křehkému zdraví však musel svou účast v Evropě zrušit.
„Symfonie tak zůstala v programu jako připomínka jeho pražských návratů a ujmul se jí neméně skvělý finský dirigent a současný šéfdirigent Symfonického orchestru BBC Sakari Oramo.“
Čtěte také
Mahlerovo Vzkříšení je rozsáhlá skladba, která vrcholí sborem zpívajícím o naději. Reakce publika byly nadšené. „Přineslo to naději. Demokracii a svobodu sice u nás křísit nemusíme, péči jim ale věnovat musíme. Pokud polevíme, můžeme o ně velice rychle přijít,“ vyzdvihuje Mareček přínos významných výročí.
„Pokud si je připomínáme takto živě a ne jenom jako kamenný pomník, uvědomíme si lépe, co jsme v minulosti získali nebo ztratili. A dojde nám, že každý z nás může pečovat o to dobré, co máme.“
Petr Pavel a filharmonie
Koncert navštívil i prezident Petr Pavel, což Mareček vnímá víc než jen jako formální gesto. Svědčí o tom i loňská epizoda z Carnegie Hall, kam prezident přijel přímo z cesty na Nový Zéland, jen proto, že to filharmonii slíbil.
„Je vidět, že veřejnou službu bere opravdu jako službu. I po dlouhém letu vydržel celý koncert pozorně sledovat, zatímco ředitel Carnegie Hall vedle něj občas bojoval s únavou,“ vypráví Mareček. V Rudolfinu podle něj prezidentova přítomnost posílila atmosféru a publikum jej přijalo s upřímným nadšením.
Síla hudby
Hudba přitom podle Marečka nezná hranice ani prostory a funguje i v menším obsazení. Jako příklad uvádí koncert Hudby Hradní stráže, která spolu s ukrajinským prezidentským orchestrem hrála při oslavách 17. listopadu na třech místech v Kyjevě.
„Óda na radost v kyjevském metru byla i přes obrazový přenos ohromující. Hudba tam získala úplně jiný rozměr,“ dodává Mareček. Podle něj hudba dokáže změnit prostředí a umocnit prožitek i ve vypjatých chvílích.
Čtěte také
Připomíná například Terezín, kde byla hudba pro vězně prostředkem k přežití, nebo Šostakovičovu Leningradskou symfonii, která pomohla lidem během německé okupace. „Hudba uklidňuje, povzbuzuje, má obrovskou sílu. Umí být nejmocnější právě ve chvílích, kdy je to nejvíc potřeba,“ uzavírá Mareček.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
