Datel je lékař stromů, arborista rehabilitační sestra

Víte, že na internetových stránkách můžete zjistit, jaké stromy kolem vás v Pardubicích rostou? Můj dnešní host Martin Brejník je certifikovaným arboristou, žije v Černošicích, ale na starost má, mimo jiného, stromy v Pardubicích.

Kde se arboristika studuje?
„Konkrétně u nás se dá studovat pouze na Mendelově univerzitě v Brně, na lesnickodřevařské fakultě. V současné době jen bakalářský stupeň. K arboristice má blízko ještě Zahradnická akademie Mělník, kde lze studovat v rámci vyšší odborné školy obor zahradní a krajinná tvorba.“

Arboristika je podle mého názoru poměrně mladý obor. Co člověk musí umět, aby se mohl stát certifikovaným arboristou?
„Předně když jde na zkoušku, musí splnit několik bloků, jeden je poznávání a identifikace dřevin, druhý je teoretická část a třetí je praktická, výsadba a řez dřevin. Evropský certifikovaný arborista tam má navíc i zásah v koruně stromu, který musí předvést před komisí za přítomnosti zahraničního hosta, který garantuje celoevropskou úroveň.“

Alena Zárybnická a Martin Brejník při natáčení Záletů

Co patří k základní technické výbavě stromolezců?
„Víceméně je to kvalitní a ostré nářadí na řez stromů, to je totiž skoro nejčastější činnost arboristů. Pokud zasahuje v koruně stromu, tak je to i lezecká výbava, helma, sluchátka. Dále pařezová fréza, štěpkovač, to taky patří k práci arboristy. Je toho hodně.“

Čím dál víc se klade důraz na to, aby stromy při zásazích nebyly poškozeny víc, než je nutné. Prý k tomu používáte i speciální kladky, které nepoškozují lýko stromů?
„Zjednodušeně se dá říct, že to je textilní širší pásek, který lze na dálku nainstalovat okolo větve stromu a až do tohoto pásku, který je zakončen dvěma ocelovými kroužky, provlečeme lano. Takže lano, na kterém visí arborista, se netře o korunu stromů, ale je tam přenesená váha přes ten pás.“

Dá se říct, že každý strom má svého arboristu?
„Kéž by to tak bylo! Jde o to, že arboristika je vymezená mimo lesní prostředí, práce lesního hospodáře je úplně o něčem jiném. Arboristů se týkají stromy hlavně v urbanizovaných oblastech, podél dopravních komunikací a ve městech. Jde spíš o to, že si lidé všimnou zásahů v koruně stromu, které jsou atraktivní, ale často si lidé neuvědomují, že výsadbou stromu to nekončí, ale začíná. Ke stromu by se tak měl arborista vracet a zakládat mu tak stabilní a bezpečnou korunu.“

Říká se, že datlové a strakapoudi jsou lékaři stromů a arboristé jejich rehabilitačními sestrami. Souhlasíte s tímhle tvrzením?
„Když se datel a strakapoud snaží dostat do napadeného stromu, dobře ví, že to pro ně nebude taková námaha, protože to dřevo má změněné vlastnosti díky dřevokazné houbě a taky ví, že v tom dřevu něco dobrého najde. Do zdravého stromu by se nepouštěl, to by přišel o mozek. A to jestli jsme rehabilitačními pracovníky – ano, často tomu tak je.“

Ve svém rajonu máte pardubické stromy, co pro ně bylo nutné v poslední době udělat?
„Já mám ve svém rajonu část I. městského obvodu a tady je trochu složitá situace, protože trojúhelník Hradec Králové – Pardubice – Choceň je v posledních letech postižen katastrofálním suchem. Takže co mi zabírá hodně času, je dohledávání již zcela uhynulých nebo hynoucích stromů a jejich odstraňování a to teď převažuje nad těmi vysazenými stromy.

Ve vaší péči jsou i vzácné stromy. Který nejvzácnější jste ošetřoval?
„Spíš než z ošetření vzácného stromu mám radost z toho, že se mi povedlo posunout jednu cyklostezku na katastru Černošic o pár metrů dál od památného, skoro 200 let starého jilmu.“

Existuje webová stránka Stromy pod kontrolou, je tam více než milion stromů. Co podstatného se na té stránce dozvíme?
„Veřejnost se může podívat na území, které ji zajímá a tam vidí zinventarizované jedince. Fotografie a základní údaje o tom jaký je to druh. Druhá část uživatelů jsou správci zeleně, tyto osoby se dozví víc, protože na to jsou v databázi navěšeny další údaje, například od navrhovaných nebo provedených zásahů. A třetí část jsou profesionální arboristé, kteří ty zásahy provádí.

Pochopila jsem z našeho povídání, že vás ta práce nesmírně baví a těší…
„Je to práce pod širým nebem, to já považuji za velkou devizu. Je to práce s úžasnými organismy, které v drtivě většině byly dřív než já a budou tady déle než já. Těší mě sázet stromy tam, kde vím, že budou dlouho. To je asi ten nejhezčí moment.“

Minule tu byl kolega z České televize a Českého rozhlasu, Michal Klokočník a tady je jeho otázka: „Má podle vás takový strom duši?“
„Pro někoho ano.“

A pro vás?
„Ano.“

autor: ZAR
Spustit audio