Daniel Vychodil je pan učitel, který (se) rád učí

14. únor 2019

Chtěl být učitelem. Vystudoval německý jazyk a později zeměpis. Po prvních letech praxe na střední škole odešel k menším dětem. Učil na základní škole ve Slatiňanech a později se stal jejím ředitelem. Časem ale zjistil, že standardní školství i přes změny, které se na jejich škole podařilo prosadit, mu nevyhovuje. Věděl, že musí jít dál.

Daniel Vychodil spolu s dalšími podobně smýšlejícími kolegy chtěli přímo ve Slatiňanech otevřít alternativní školu, ve které by plně realizovali svoje představy o funkčním základním vzdělání odpovídající dnešní době. Bohužel se plány spíše z technických příčin nepovedlo uskutečnit. Daniel byl ale už nakročen do jiné etapy svého profesního života. Ukončil učitelský závazek na slatiňanské škole a přijal nabídku od waldorfské školy v Pardubicích.

Alternativní cestou

Dříve než do pardubické školy nastoupil, navštívil waldorfské školy v Německu a Švýcarsku, kde mají tyto školy podstatně silnější zastoupení i pevnou pozici mezi jinými alternativními školami. Na základě nových zkušeností se rozhodl a od roku 2016 začal učit na Základní škole Waldorfské Pardubice.

Hlavní rozdíl ve srovnání s tradičními školami vidí v tom, jaký důraz je kladen na tvořivou až uměleckou činnost dětí. Podle waldorfské pedagogiky je důležité, aby se děti v prvních školních letech více zabývaly kreativními činnostmi, které rozvíjí jejich vůli a fantazii, než abstraktním učivem, zaměřeným na logiku. Člověk, který v sobě nerozvine některé dovednosti v určitém raném věku, už to jen obtížně dožene později. Následky přicházejí později, například v malé motivaci k dalšímu studiu.

100 let waldorfského školství

Od založení první waldorfské školy uplyne v září tohoto roku sto let. V roce 1919 byla ve Stuttgartu otevřena na popud továrníka Emila Molta, spolumajitele a ředitele továrny na cigarety Waldorf-Astoria.  Molt požádal rakouského filosofa Rudolfa Steinera o vybudování školy pro děti svých dělníků. Právě z jeho myšlenek vznikla waldorfská pedagogika, která se snaží integrovaně rozvíjet jak intelektuální schopnosti žáků, tak jejich manuální dovednosti a umělecké vlohy. Postupně začaly vznikat další waldorfské školy v Německu, Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii. Dnes existuje více než 1100 waldorfských škol a 1900 waldorfských školek a to ve více než 70 zemích světa.

Waldorfská ale každá jiná

Waldorfské školy všude po světě sice vychází z myšlenek Rudolfa Steinera, ale dvě stejné by člověk jen těžko hledal. Je to dané i poměrně velkou svobodou, kterou učitelé během výuky mají. Daniel Vychodil by rád v nejbližší době propojil vyučování se zahradničením, konkrétně s péčí o stromy na školní zahradě.

O velké přestávce chodí děti ven

Už dnes v rámci několika společností pracuje jako lektor a mentor při vzdělávání budoucích učitelů. V této práci by rád v budoucnu pokračoval, aniž by se vzdal svého učitelského místa, neboť tvrdí, že vyučující na pedagogických školách nesmí být odtrženi od reálného světa.

Děti před 20 lety a dnes

Děti jsou dnes podle učitele Vychodila podstatně méně fyzicky zdatné, což je způsobeno trávením volného času před obrazovkami počítačů. Dalším problémem je koncentrace, dnešní žáci se dokáží soustředit kratší dobu než jejich předchůdci. A na to je třeba myslet při přípravě výuky, aby metody byly pestré, aby se dynamicky střídaly a aby zaujaly. K horšímu se změnila i schopnost porozumět čtenému textu a vytvářet texty vlastní.

Waldorf a skaut

Daniel Vychodil je od klukovských let skaut a podle jeho slov mají tato dvě hnutí podobnou základní myšlenku, tedy že život nespočívá jen v materiální stránce, ale že jeho duchovní stránka je mnohem důležitější.

Waldorfská škola byla v Pardubicích už v roce 1993

Vzkaz učitele waldorfské školy rodičům?

„Svět se velmi rychle vyvíjí. Tomu by se mělo přizpůsobit i vzdělávání. Nelpěme proto na některých zvycích a tzv. osvědčených modelech a hledejme to, co dává smysl, co děti obohatí a co jim pomůže v jejich životní cestě za dalším vzděláváním, za profesním uplatněním, ale hlavně za spokojeným a šťastným životem.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.