Daniel Kroupa: Bezdomovci

Zároveň je ale jasné, že už nebude trvat dlouho a přitrhne zima. Bude-li teplejší než loni či naopak studenější, to nevíme, ale jisté je, že před mrazivým povětřím se stáhneme do našich domovů a zasedneme u kamen. Tedy v případě, že nějaký domov máme.

Daniel Kroupa: Angela Merkelová. Šedá myš se proměnila v nejvýznamnější političku světa

• Upravit
• Smazat

„No, s tou to teda nevyhrajou,“ řekl mi v roce 2000 polohlasem do ucha tehdejší předseda ODS.

Ano, chci dnes mluvit o lidech, kteří žijí na ulici a pro které se vžilo jméno „bezdomovci“. Potkávám je častěji, než bych si přál a jejich existence ve mně budí hněv. Ne na ně. Ale na naše komunální politiky, kteří, domnívám se, pro ně dělají málo.

Nejsou-li si vědomi své sociální odpovědnosti, měl by je pohnout obyčejný lidský soucit. Pod politickým tlakem nejsou zřejmě proto, že bezdomovci k volbám nechodí.

Zlobí mě také to, že naši zodpovědní činitelé dávají zastáncům minulého režimu laciné argumenty. Komunisté říkají: „Podívejte se, jak kapitalismus zachází s lidmi, tohle za nás nebylo“.

Přiložit ruku k dílu

Pravda, nebylo, platil paragraf o příživnictví, který umožňoval každého, kdo nemohl v občanské legitimaci vykázat razítko zaměstnavatele zatknout a případně ubytovat v nápravně výchovném zařízení. Lidi s mentální nedostatečností pak rovnou poslat do psychiatrického zařízení.

Daniel Kroupa: Sláva hrdinům

• Upravit
• Smazat

V době, kdy probíhala válka v Iráku, jsem při cestě na konferenci do USA navštívil stát Michigan. Jeho hlavním městem je Lansing a, podobně jako ve Washingtonu, i zde mají svůj kongres.

Demokratický stát respektuje práva a svobody svých občanů, včetně svobody rozhodnout se žít mimo ekonomický systém, mimo sociální a zdravotnický systém prostě na ulici.

I takoví lidé jsou, jenže mezi bezdomovci těch, kteří se svobodně rozhodli pro takový způsob života je výrazná menšina. Ty ostatní do této situace přivedl alkohol, hazardní hry, rodinné konflikty a podobně. Vysoké procento mezi nimi však tvoří lidé, kteří jsou v této situaci zcela nevinně a nedokáží bez pomoci nalézt cestu ven.

Státní instituce za 28 let prokázaly, že si s problémem bezdomovectví neví rady. Jsou zde však různé neziskové organizace, které mají s pomocí lidem v nouzi letité zkušenosti a jistě mohou nabídnout přijatelné řešení. Neuškodí proto, pokud voliči, zejména ve velkých městech, vyvinou na své zastupitele tlak, aby v této věci nezůstali nečinní jako obvykle.

Daniel Kroupa|foto: CC BY-SA 3.0, David Sedlecký

Náš hněv na politiky je však pokrytecký, pokud sami nepřiložíme ruku k dílu. Vůči lidem bez domova bychom se neměli stavět do pozice soudců a měli bychom překonat odpor vůči nim.

Nemají se kde umýt a vyprat šaty, ale to, že nám nevoní, by nemělo bránit tomu, abychom s nimi navazovali normální lidské kontakty a pokud o to budou stát, pomohli jim. Podle mých zkušeností jsou většinou vděční i za malý příspěvek. Zvláště když venku mrzne.