Cyril Höschl: Útoky teroristů (nejen) v Belgii ukazují na začátek „izraelizace“ Evropy
Šok po úterních (22. března) teroristických útocích v Belgii pomalu opadá a začínáme se ptát. Třeba proč jsou zločinci vždy napřed před těmi, kteří je honí?
Podle psychiatra Cyrila Höschla jsou ale zločinci napřed od nepaměti. „Jinak by totiž zločin vůbec nemohl existovat.“ Žádná policie na světě není schopna zabránit činu, který se tam dřív nikdy nestal.
„Nejde z celého světa udělat policejní stát, nedobytnou pevnost, vyhlásit stanné právo a kontrolovat lidi na každém kroku. Co by to bylo za život,“ ptá se psychiatr. Je to podle něj daň, kterou platíme za svou svobodu. Dilema, které teď naše současná společnost řeší, je poměr mezi svobodou a bezpečím včetně hledání rozumného kompromisu, ve kterém se ještě dá taky žít.
V Izraeli si už zvyknout museli
„Ti, kteří si na tento způsob života už zvyknout museli, jsou lidé v Izraeli,“ myslí si Höschl. Najdete tam neuvěřitelnou směsici národů, kultur, je tam babylon jazyků a kulturních zázemí. „Tam se tu a tam stává, že někdo na ulici odpálí bombu, hodí výbušninu do autobusu plného dětí a asi nemusím pokračovat, víme to všichni.“
Je to součást vyhlášené intifády a jejich bezpečnostní složky jsou na jedné z největších úrovní na světě. „A Izraelci nám vzkazují, že podobné útoky jako v Belgii nebo Francii jsou začínající ´izrealizací´ Evropy. Oni to mají už 50 let a zvykli si s tím žít. Je to těžké, ale jde to.“
Jak se rodí radikál?
Podle psychiatra najdete u takového člověka směsici osobní frustrace, traumat z dětství jako je týrání nebo zneužívání a neustálé nepříznivé postavení takového jedince ve společnosti, kde vyrůstá.
Cítí tak mnoho křivd a k tomu navíc vykořeněnost spojená s přesunem do jiné kultury. Ti lidé jsou sice rodilí Belgičané, ale narodili se už v sociálně vyloučených oblastech, v ghettech, kde se pohybují podobně smýšlející jedinci.“
Křivdy, ideologie a náboženství
Tento pocit křivdy a nedostatek respektu se jim dostává od celého okolí, od učitele, od prodavačky, od lékaře, od sociálního pracovníka a tak dále. A pak se setkají s ideologií a náboženstvím, které jim jako pohádka slibuje dobrý konec. „Taková ideologie jej pak zfanatizuje a sejme samostatné rozhodování, co dobré je a co ne. A pak je schopný páchat neuvěřitelná zvěrstva.“
Ostatně, když se podíváme do našich dějin, nemusí jít jen o novodobý islamismus, ale podobná zla byla páchána ve jménu nacismu a taky třeba Stalinova komunismu. „To byly ideologie, které pomáhají podobné typy sešikovat pod společné prapory,“ dodává Cyril Höschl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.