Cyril Höschl: Průnik do myšlení teroristů

Jihoameričtí vědci dospěli třeba k závěru, že teroristé hodnotí činy druhých podle výsledku jejich jednání a ne podle původních záměrů. Taky upozornili na to, že jsou rozdíly v původu a psychologických vlastnostech u různých forem terorismu.

Například ve zkoumané populaci 66 uvězněných bojovníků polovojenských teroristických skupin z Kolumbie nehrálo důležitou roli náboženství. Většina kolumbijských bojovníků se k teroristům přidala z ekonomických důvodů. Dostávali totiž plat.

Účel světí prostředky

„Tyto studie nikdy nemůžou být reprezentativní pro celý problém,“ myslí si psychiatr Cyril Höschl. „Jihoameričtí teroristé, ještě ke všemu navázaní na drogové kartely, jsou navázaní na jiné motivační zdroje než teroristé ze Středního východu, kteří mají blíž k ideologii.“

Vědci sledovali i to, co se děje v těch oblastech mozku, které se vážou na strach a agresi, když se člověk dívá na hrůzu a násilí. „A z této studie vyplývá, že teroristé jsou vzrušeni spíš tím cílem, účelem. To neštěstí a utrpení samo o sobě je nechává chladnými. Přitom normální lidi to mají obráceně.“

Defektní mozkové struktury

Podle Höschla jsou ale různé zdroje terorismu a ne vždycky je účel tím hlavním. „U někoho jsou to peníze, u někoho ideologie, u někoho národnostní otázka, náboženství.“ K tomu je prý nutné připočítat ještě biologické příčiny a kosmetické zdroje v mozkové výbavě, která nás chrání před zlem, ale i před sebou samými.

Můžeme si představit, že někteří lidé mají tyto struktury malinko defektní, a jsou tedy vůči neštěstí druhých méně citliví a empatičtí. Jsou potom daleko schopnější páchat násilí, které si ti ostatní, citlivější, neumí vůbec představit,“ uzavírá Höschl.

Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.