Cyril Höschl: Demokracie je možná jenom v zemích s určitým HDP

Přečtěte si o dvou zajímavých studiích. Jedné ekonomické z pera amerického žurnalisty indického původu a druhé psychologické o genetické danosti smyslu pro spravedlnost.

„Celá společnost je orientovaná na to, aby uspokojovala svoje potřeby především materiální. V druhé řadě teprve kulturní. Míra spokojenosti tak do určité míry s ekonomickým stavem souvisí,“ upozorňuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

Ne dostačující podmínka demokracie

„Fareed Zakaria dokládá, že demokracie je možná jenom v zemích s určitým hrubým domácím produktem. Nad něj je stabilní, kolem něj je labilní a pod něj není vůbec možná. Tam jsou možné jenom diktatury. A na to se zapomíná.“

Podle Höschla to můžete vidět na vývoji zemí a společnosti v Africe a na středním Východě. „Ale ani to nestačí. Ve chvíli, kdy je tahle podmínka splněna, se ukáže, že je sice nutná, ale není dostačující. A na to, co chybí, má každý jiný názor.“

Frustrace z nespravedlnosti

Jenže ani demokracie není zárukou spokojenosti. I Češi se mají objektivně nejlíp v dějinách: „Průměrná mzda i medián je nejvyšší, jaké kdy byly. Dožíváme se nejdelších životů. Máme nízkou dětskou úmrtnost. I chudí se mají lépe než dřív,“ vypočítává Höschl. Přesto roste frustrace.

„Asi chybí psychologická nebo duchovní kotva, která utváří pocit smyslu existence. A ten negativní pocit je navíc ještě živen nespravedlnostmi kolem nás a selháním justice.“ Psychiatr upozorňuje, že smysl pro spravedlnost je kupodivu vrozený. Existují pokusy na opicích, které to dokládají.

Jako opice

„Ošetřovatel měl v klecích dvě opice, které na sebe viděly. Obě naučil zapanáčkovat, za což dostaly hroznové víno. To je pro ně lahůdka, naproti tomu syrovou bramboru nemusejí. A jednou dal té jedné hroznové víno, ale té druhé syrovou bramboru. Ta opice se urazila a vztekle ji po něm hodila. Protože tohle se přece nedělá, když ta druhá dostala hroznové víno.“

Pocit frustrace je nám vrozený. Dokazují to pokusy na opicích|foto: Fotobanka Pixabay

Pocit frustrace z toho, když spravedlnost selhává, máme tedy hluboko v genech, vysvětluje si Höschl. „Nelze se ho zbavit. A tak může být zdrojem frustrace společnosti, kde se rozevírají nůžky mezi tím, co hlásá zdravý rozum, a tím, co se formálně pěstuje.“

Děkuji za bolest

Náš pocit štěstí je podle psychiatra taky z velké části složený ze schopnosti umět se radovat z maličkostí. „Když se ale dlouho nic hrozného neděje, tak vznikne inflace tohoto dobrého pocitu. Přestaneme si ho vážit. O tom hezky zpíval Kryl: Pro sladkost usnutí děkuji za únavu... Když kontrasty mizí, lidi dostanou roupy.“